Středočeská záchranka měla loni přes 100 tisíc výjezdů. Stále častěji ale vyjíždí kvůli banalitám
Za posledních pět let stoupl počet výjezdů středočeských záchranářů o čtvrtinu, loni poprvé ošetřili přes sto tisíc pacientů. Záchranka ale často vyjíždí i k lidem, kteří ji volají zbytečně. Lékaři přitom upozorňují, že jeden banální výjezd může ohrozit někoho, kdo pomoc skutečně potřebuje.
Doktor Hynek Cikánek je lékař záchranné služby. Sloužil v noci z pondělí na úterý na stanovišti v Jesenici v Praze-západ. Výjezdů měli celkem pět. A všechny podle něj byly vlastně zbytečné.
„Když to řeknu trochu komicky, tak jsme o nemocného nezavadili. Vesměs se jednalo o zcela plané výjezdy. Například dvakrát to byly stavy, kdy si lidé stěžovali na bolest zad,“ popisuje lékař a dodává, že další dva výjezdy byly kvůli virovým střevním chřipkám.
Počet výjezdů středočeských záchranářů roste, často ale vyjíždějí kvůli banalitám. O téma nezajímala redaktorka Alena Rokosová
Podle doktora Cikánka je vlastně výjezdů k banálním případům většina. „80 procent veškerých našich výjezdů je právě na věci, které by se daly vyřešit návštěvou praktického lékaře nebo běžnou samoléčbou.“
Snadno se tak podle doktora může stát, že záchranáři jsou na podobném výjezdu a přitom je o kus dál potřebuje někdo s infarktem nebo mozkovou příhodou.
„Během třeba těch pěti zbytečných výjezdů vím, že ve dvou případech do naší oblasti vyjížděla posádka z jiné oblasti. A to znamená, že má primárně nevýhodnou pozici. Má delší dojezdové vzdálenosti, delší dojezdový čas. A pokud by v té chvíli došlo k situaci vyžadující, co nejrychlejší zásah, může dojít k tomu, že posádka tam přijede a nemůže už pomoct,“ upozorňuje.
Podle Jiřího Knora, lékařského náměstka ředitele středočeské záchranky, by si měl každý uvědomit, jestli opravdu potřebuje záchranku, která má ošetřovat především lidi v bezprostředním ohrožení života.
Knor také varuje, že zvyšující se počet zbytečných výjezdů ohrožuje samotnou existenci záchranky. Podle něj nejde totiž jen o to, že počet výjezdů narůstá, ale také o to, že se zdvojují.
„Máme už pětinu výjezdů zdvojených. To znamená, že posádka je na výjezdu a tak musí zasahovat někdo z jiné oblasti, každý pátý výjezd je tak prodloužen jen proto, že záchranka zasahuje někde jinde. Každý, kdo zneužívá, by si měl uvědomit, že ohrožuje někoho jiného,“ zdůrazňuje.
Záchranku si stále častěji volají mladí lidé do třiceti let
Vedoucí Krajského zdravotnického operačního střediska Patrik Merhaut zase upozorňuje, že dnes mnohem častěji volají mladí lidé.
„Dřív se nestávalo, že by volali lidé do 30 let, vyjma úrazů. Ale dnes už volají mladí, 20letí či 25letí lidé a právě i kvůli banalitám. Například kvůli teplotě či chřipce. Nevědí si třeba rady, protože k lékaři nechodí, takže raději si zavolají záchranku,“ popisuje.
Navíc podle něj do telefonu řeknou řadu informací, které někdy nejsou ani pravdivé. „Například dokážou přihazovat. Třeba tvrdí, že je bolí týden břicho, ale teď se to zhoršilo a tak podobně,“ dodává Patrik Merhaut.
