Ústí nad Labem hlásí epidemii spalniček. Nemocní jsou zejména zdravotníci
Ústí nad Labem zasáhla epidemie spalniček. Lékaři hlásí dvacet potvrzených případů a u dalších padesáti čekají na výsledky testů. Jde o neveselý rekord - v celé České republice totiž loni spalničkami onemocnělo jen čtrnáct lidí. Současná epidemie se zatím vyhýbá očkovaným dětem, onemocněli dospělí.
„Prvním pacientem byl muž, který přivezl tu nákazu z cesty do Indie. Možná se nakazil cestou na některém evropském letišti. Druhý případ, to byla 33letá žena, která si spalničky přivezla z Filipín,“ říká primář infekčního oddělení ústecké nemocnice Pavel Dlouhý.
Od muže, který si zřejmě nákazu přivezl z Indie, se nakazili první nemocní. Od nich se pak nemoc šíří dále. Podle krajského hygienika Josefa Trmala se již jedná o epidemii a počty nemocných budou v dalších dnech stoupat.
„V šetření máme kolem sedmdesáti případů nemocných. Valná většina je mezi zdravotníky. Prakticky 57 procent z těch, kteří onemocněli, jsou zdravotníci a máme zatím více než třetinu onemocnění potvrzených,“ konkretizuje počty Josef Trmal.
Hygienici přijali už první opatření, která je v případě epidemie nutné zajistit: nemocní jsou v domácí izolaci, část je i hospitalizována a ve spolupráci s hlavním hygienikem se podařilo dojednat mimořádné očkování zdravotníků.
„Začalo mimořádné očkování v Masarykově nemocnici, takže první zaměstnanci už očkování podstoupili,“ potvrzuje Pavel Dlouhý a pokračuje:
Spalničky jsou virového původu a přenáší se kapénkami výhradně mezi lidmi. Onemocnění začíná projevy nachlazení, jako jsou kašel, rýma a zánět spojivek. Postupně se přidají vysoké teploty až 40°C. Zároveň se od oblasti za ušima začne po celém těle šířit charakteristická vyrážka, která začne ustupovat až po 6 dnech. Od 9. dne není pacient infekční.
„Snažíme se, aby každý, kdo má nějaké projevy onemocnění, šel okamžitě do pracovní neschopnosti, aby tím nebyl nikdo ohrožen. Epidemie trvá měsíc, takže naši zaměstnanci se postupně tak trochu střídají. Ale samozřejmě i výpadek 4-5 lidí nám dělá starosti a musí je nahradit ti ostatní.“
Přednostně jsou očkováni zdravotníci narození mezi lety 1970 a 1980, protože figurují mezi nemocnými nejčastěji. „A samozřejmě ti, kteří nemohou doložit, že jsou řádně očkováni,“ dodává Josef Trmal.
Jednou ze sestřiček ve službě je paní Jana, která sama spalničky prodělala jako dítě a nyní má dostatek protilátek. „Spalniček přibývá, každý den chodí nové případy,“ dodává.
S touto vysoce nakažlivou nemocí končí v ordinacích hlavně lidé mladšího a středního věku. Nejvíce jsou ohroženy děti do 5 let věku a z celosvětového hlediska patří spalničky k nejčastějším příčinám úmrtí této věkové kategorie. Problém je to zejména v zemích, kde není zavedeno očkování.
Zda je člověk proti spalničkám očkován, zjistí ze svého očkovacího průkazu či testem hladiny protilátek v krvi u svého praktického lékaře. V České republice se začalo očkovat proti spalničkám v roce 1969 jednou dávkou vakcíny československé provenience. V roce 1975 se změnilo očkovací schéma a vakcína začala být aplikována dítěti od 15. měsíce života dvakrát, což platí dosud.
„Pokud se týká dětské populace, tam asi starosti mít nemusíme. V celé České republice se prováděly kontroly a mohu potvrdit, že proočkovanost je vysoká. Čili mladí lidé, děti, tam nebezpečí není,“ uzavírá ústecký krajský hygienik Josef Trmal.
V tuto chvíli platí zdravotní pojišťovny přeočkování dospělých proti spalničkám pouze v případě zdravotníků. Kdo by tedy měl zájem o přeočkování, musí si ho zaplatit sám. Cena vakcíny se pohybuje od 700 do 800 korun. Očkování proti spalničkám je pak také doporučené osobám, které budou cestovat do zahraničí.
