GIBS prošetřovala v posledních dvou letech přes 500 policistů. Často šlo o nováčky
V roce 2012 a 2013 se Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) zpovídalo dohromady téměř 550 policistů a téměř 90 pracovníků vězeňské služby. Mezi prošetřovanými prohřešky byly třeba dopravní nehody z nedbalosti, ale i zneužití pravomoci, vydírání, úmyslné ublížení na zdraví či podvody.
Meziročně se počet lidí prověřovaných GIBS snížil. Počty oproti roku 2012 klesly zejména v případě zneužití pravomoci úřední osoby.
O více než polovinu naopak narostl počet trestných činů spáchaných mimo službu. Hlavně jde o nárůst násilné hospodářské kriminality. Za rok 2013 odhalili inspektoři 10 loupežných přepadení spáchaných policisty. Několik desítek policistů bylo vyšetřováno také kvůli nepřiměřenému násilí. A přibylo také úvěrových podvodů.
„Byly tam případy úvěrových podvodů, kterých tam bylo kolem dvou desítek. Nás to děsí, nicméně dáváme tomu souvislost s poklesem platů příslušníků bezpečnostních sborů, protože tento fenomén se objevil v souvislosti s odnětím deseti procent platu,“ tvrdí ředitel inspekce Ivan Bílek.
Častými hříšníky byli nováčci – lidé, kteří jsou ve službě méně než pět let.
„To se objevuje každý rok, že poměrně dost mladých a začínajících policistů podlehne nějakému pokušení a dopustí se protiprávního jednání,“ říká náměstek policejního prezidenta Václav Kučera, podle nějž jde o dlouhodobější problém.
Lepší platy jako prevence?
Šéf policejních odborů Milan Štěpánek vidí více příčin. Třeba tu, že si déle sloužící policisté uvědomují, že mají více co ztratit. A roli prý hraje i ekonomická situace mladých policistů.
„Potom mohou být náchylnější k nějaké trestné činnosti, která souvisí s ekonomickým přínosem pro ně,“ poznamenává Štěpánek. Podobně vysvětluje tyto přečiny i inpekce – statistiky spojuje se snížení platů příslušníkům bezpečnostních složek v roce 2010.
Podle Štěpánka by mohlo být účinnou prevencí lepší ocenění mladých policistů i kvalitnější výběr.
Na potřebu lepšího výběru poukazuje i Kučera. „Abychom si vybrali lidi, kteří jsou odolní proti korupci a nejsou náchylní k páchání trestné činnosti,“ podotýká.
Leccos se prý už děje. „Výběr samotný je stále přísnější a kritéria, zejména psychologická, jsou poměrně dost složitá,“ upozorňuje s tím, že právě na psychologických testech významný počet uchazečů o práci u policie vypadává.
Podle Štěpánka je počet prošetřovaných policistů vysoký jen relativně. Při počtu zhruba 40 tisíc policistů se jedná ročně jen zhruba o půl procenta z nich. Navíc čísla nepovídají o tom, kolik lidí bylo obžalováno a skutečně odsouzeno.
