Zvlněná dálnice už několik let trápí řidiče na Ostravsku. Náprava je zatím v nedohlednu
Jízda po dálnici D1 kolem Ostravy už několik let připomíná hodně nebezpečnou houpačku. Dálnice, za kterou celý Moravskoslezský kraj hodně dlouho bojoval, je pořád terčem sporů mezi dodavateli a státem a řidiči stále čekají na to, až nebudou muset křečovitě svírat volant. Zvlněný povrch je přinejmenším hodně nepříjemný.
Dálniční bitva se nevedla a nevede jenom o samotnou silnici. Před lety bagrista najatý Ředitelstvím silnic a dálnic odhaloval, co všechno je pod trávou a hlínou za svodidly.
Tehdy se sice nenašlo nic, ale přibyla další jizva na dálnici D47, dnes už D1. U centra Ostravy nařizují dopravní značky těžkým autům šedesátku. Osobní auta tu ale jezdí rychle. Nepříjemné je, že občas nadskočí jen pravé, nebo levé kolo. Je třeba počítat se vším.
„Už jsem si na to nějak zvykl. Vím, v jakých místech se to nachází. Ale štve mě, že se s tím z mého pohledu nic neděje,“ říká jeden z řidičů. „Zakázka je daná, tak by to měli respektovat,“ přidává se další.
Šoféři spokojení rozhodně nejsou. A někteří už o dálnici ani mluvit nechtějí. „Já k tomu nemám slov. To jen dokumentuje, co tady je u nás možné,“ diví se další řidič.
Dohady o opravě asi devítikilometrového zvlněného úseku dálnice u Ostravy se táhnou od roku 2011.
Vážné obvinění dnes padlo na adresu ministra dopravy Antonína Prachaře z hnutí ANO. Jeho bývalá poradkyně Miloslava Pošvářová, která se měla na úřadu věnovat zvlněné části dálnice D1, tvrdí, že ministr se snaží spor se stavební firmou Eurovia schválně oddalovat.
Pošvářová jako poradkyně skončila, protože ji měl Prachař obvinit z krádeží, když byla šéfkou kontroly Ředitelství silnic a dálnic. Ministr Prachař to popřel. Odchod Pošvářové je podle něj jejím osobním rozhodnutím.
To, že jsou na dálnici v Ostravě zvlněné části hodně dlouho, má paradoxně jeden pozitivní efekt. Těžká kola kamionů vyrobila na vyvýšených částech tmavé pásy jako brzdnou dráhu, takže riskantní místa jsou docela dobře vidět. Křečovité držení volantu je ale pořád nutné. Nikdy nevíte, kam to s vámi smýkne.
