Krym patří k Rusku kulturně i historicky, řekl Putin a potvrdil přijetí poloostrova podpisem
Ruská federace přijímá Krym i Sevastopol za své součásti. Podpisem smlouvy o přijetí to dnes stvrdili ruský prezident Vladimir Putin a představitelé Krymu i krymského přístavu. Sevastopol do Ruska vstupuje samostatně, jako takzvané město federálního významu.
Poslanci obou komor ruského parlamentu, před nimiž dnes Putin vystoupil s obsáhlým projevem, ocenili podpis potleskem vestoje. Putin jim navrhl, aby přijali ústavní zákon o přičlenění Krymu k Rusku.
Krym podle Putina patří k Rusku kulturně i historicky. Vinu na výsledcích tamního referenda – v němž se většina hlasujících vyslovila pro připojení k Rusku – nese podle něj Ukrajina, která prý porušovala lidská práva ruskojazyčného obyvatelstva na poloostrově.
O situaci na Krymu mluvil politolog Martin Riegl z Institutu politologických studií FSV UK
Podle Putina je přirozené, že se obyvatelé Krymu obrátili na Rusko s žádostí o pomoc. Nevyslyšet ji by podle něj byla zrada.
S Ukrajinou chce mít ale Moskva do budoucna dobré vztahy, „Nevěřte těm, kdo vás straší Ruskem a křičí, že po Krymu budou následovat další regiony. My nechceme rozdělit Ukrajinu. To nepotřebujeme. A pokud jde o Krym, ten byl a zůstane ruský, ukrajinský i krymskotatarský,“ vzkázal Putin ukrajinským občanům.
Putin už dopoledne schválil návrh smlouvy o připojení poloostrova k Rusku, po poledni pak došlo k podpisu. Podle politologa Martina Riegla z Institutu politologických studií FSV UK to není překvapení.
„Pouze se čekalo na to, zda se Rusko pokusí integrovat Krym jako integrální součást svého teritoria, či případně zvolí strategii vytvoření dalšího loutkového státu po vzoru Podněstří, Jižní Osetie a Abcházie,“ podotkl Riegl.
Na Krymu zůstává 20 tisíc ukrajinských vojáků. Rusko jim nabídlo práci v armádě
Číst článek
Ukrajina, Evropská unie ani USA výsledky hlasování, které se konalo na území pod kontrolou proruských ozbrojenců a ruské armády a také v rozporu s ukrajinskou ústavou, neuznaly a považují ho za nelegitimní.
Také Riegl se domnívá, že takový postup je v rozporu s mezinárodním právem. „Prostě nemůžete zabrat území cizího státu a následně je integrovat na základě nějaké smlouvy,“ řekl.
Podle krymsko-ruské smlouvy je datem připojení poloostrova k Rusku dnešní den. Přechodné období, během něhož bude integrace Krymu do Ruské federace dokončena, skončí 1. ledna 2015. Po dnešním podpisu smlouvy prezident podle zákona postoupí text k posouzení ruském ústavnímu soudu, pokud soud neshledá rozpor s platnou ústavou, dostanou ji poslanci, kteří spolu s textem krymsko-ruské smlouvy posoudí návrh ústavního zákona o názvu nového subjektu Ruské federace, o jeho statusu a hranicích. Poslední slovo pak bude mít opět Putin, který oba dokumenty podepíše.
Zdroj: ČTK
Putin se ovšem do Západu opřel. „Klíčové mezinárodní instituce nefungují. Naši západní partneři v čele se Spojenými státy se ve své praktické politice neřídí mezinárodním právem, ale právem silnějšího. Věří, že jsou výjimeční a vyvolení a silou si vynucují rezoluce mezinárodních organizací,“ prohlásil ruský prezident.
Pro Rusy byl Krym vždy ruský
Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka Rusové cítí Krym, který byl k Ukrajině přičleněný administrativně v roce 1954 a kde žije většina ruskojazyčného obyvatelstva, jako svůj.
„Já jsem byl velice překvapen, když se k tomu všeobecnému euforickému nadšení dnes v noci přidal i Michail Gorbačov, který zpravidla Vladimira Putina kritizuje za všechno možné. V tomhle případě jsou ti Rusové téměř jednoznačně zajedno,“ poznamenal Dvořák.
Jiný názor mají Ukrajinci a také krymští Tataři, řada z nich také nedělní referendum o připojení k Rusku bojkotovala jako předem rozhodnuté.
V referendu, které vyhlásila krymská samospráva, se pro samostatnost poloostrova a jeho připojení v Rusku vyslovilo 96,8 procenta hlasujících, zúčastnilo se 83,1 procenta voličů. Proruská nálada byla znát i dnes v centru Jalty.
„Na Leninově náměstí pod pomníkem vůdce proletariátu lidé poslouchali z rádia Putinův projev v přímém přenosu a stejně jako poslanci v Moskvě i oni tady tleskali těm slovům, která se jim zdají velmi příhodná, protože tady většinou lidé hlasovali pro připojení k Rusku,“ přiblížil z Krymu zpravodaj ČRo Martin Dorazín.
Ekonomické plusy i zákaz nočního prodeje alkoholu
I přes odpor Ukrajiny i západních diplomatů se zdá, že k praktické připojení Krymu k Rusku jen těžko co zvrátí. To by mohlo obyvatelům ostrova přinést výhody, ale také řadu negativ.
„Ekonomicky, bych řekl, že na tom místní obyvatelstvo, respektive ruskojazyčné obyvatelstvo vydělá, tam půjdou obrovské dotace. Ale samozřejmě jsou tam i rizika – Krym je naprosto závislý na dovozu čerstvé vody, na dovozu nějakých surovin i spotřebního zboží z Ukrajiny, takže tam nebude možné aplikovat ten model z Abcházie a Osetie, kdy došlo k zavření hranic. Nějaký modus vivendi bude nezbytné najít, aby to obyvatelstvo netrpělo,“ uvedl Riegl.
Obyvatele Krymu v Ruské federaci čeká také znovu všeobecná vojenská povinnost, noční zákaz prodeje alkoholu či zákaz nepovolených politických shromáždění.
„Na to také svobodomyslní obyvatelé Krymu moc zvyklí nejsou, tady se hodně věcí řešilo referendy a na ulicích, to teď zřejmě pod ruskou správou bude jinak, ale nevím jestli o tom všichni vědí, oni jsou teď v takovém emocionálním vzepětí. Až to opadne, uvidíme, jaké budou jejich reakce,“ doplnil Dorazín.
