Kvalitu vody v Boleveckém rybníku v Plzni ohrožují vodní paraziti i řasy
Pod přísným dohledem je před letošní letní sezonou Velký Bolevecký rybník v Plzni. Oblíbená rekreační vodní plocha loni zklamala milovníky koupání, když se od vody vraceli s nepříjemnými pupínky od vodních parazitů - cerkárií. Letos chtějí odborníci jejich přemnožení za každou cenu zabránit.
Cerkárie jsou larvy ptačích motolic a do vody se uvolňují z vodních plžů. Spolu s labutěmi jsou tito plži hostiteli motolic. Podle hydrobiologa Jindřicha Durase nastává problém, když se spolu labutě a plži potkají v jednu dobu.
„Mezi plži a labutěmi proběhne rozmnožovací cyklus motolic a dojde k napadení další generace plžů. Zatímco labutě odletí, plži zůstanou a budou se z nich uvolňovat motolice, jejich larvy cerkárie,“ vysvětluje hydrobiolog.
Zabránit setkání labutí a plžů na jednou místě není jednoduché. Plži už se po zimě brzy probudí.
První nápad, jak přenosu parazitů zabránit, bylo šetrné plašení labutí, aby se z rybníka odstěhovaly. Vyrušit by je mohlo už dubnové sekání podvodních rostlin vodní sekačkou.
V New Yorku plašili vodní ptáky malým letadélkem, které navíc vydávalo speciální zvuky.
„To asi bude mimo finanční možnosti správců, ale možná by šlo využít nějakého modelu plavidla,“ domnívá se Jindřich Duras.
Motolice (Trematoda Rudolphi) jsou třída bezobratlých živočichů, kteří spadají do kmene ploštěnců. Vyznačují se nepřímým vývojem zahrnujícím 1-3 mezihostitele. Jedná se především o vnitřní parazity obratlovců. Cerkarie je posledním stádiem vývojového cyklu motolice v mezihostitelském plži.
Klid labutí brání Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni. Podle něj jsou cerkárie daní za biomanipulaci, díky které se voda v rybníku zlepšila, je průhledná a bez sinic.
Součástí tohoto projektu byla hlavně změna rybí obsádky a také vysazení vodních rostlin. Kromě těch žádoucích se ale v Boleváku objevil i kanadský mor, který labutím obzvlášť chutná.
Problém musí podle Karla Makoně řešit odborníci komplexně a předvídat, jak se bude situace pod hladinou dál vyvíjet. Plašení labutí je podle něj podružná věc. Stejně jako zákazy krmení.
„Ptáci tam nejsou kvůli rohlíkům, ale kvůli trávě a průhlednosti vody. Pokud by se podařilo potlačit mor, tak tam ani ptáci nebudou,“ dodává Makoň. Vyplašit by je v létě mohli i jachtaři, velký pohyb lidí a psů.
Teď je podle hydrobiologa Jindřicha Durase důležité dobře načasovat první sečení podvodních rostlin.
„Vodní rostliny se v tomto období perou se zelenými vláknitými řasami. Pokud řady převládnou jako v loňském roce, vytvoří oblaka zelené hmoty, která jde těžko sklízet,“ upřesňuje biolog.
Řasy se rády zachycují na rostlině zvané stolístek. „Pokud by se podařilo sklidit řasy rovnou se stolístkem, tak by to bylo velmi výhodné,“ dodává Duras.
Vodní mor kanadský je rostlina pocházející ze Severní Ameriky, kde roste hlavně v USA a v jižní Kanadě. Byla však zavlečena na jiné kontinenty, kde se stala často invazní rostlinou.
Právě stolístek vytlačuje z rybníka zmíněný kanadský mor, který se v současnosti vyskytuje už jen na několika místech. S kanadským morem by ubylo i labutí.
Zatímco loni jich bylo touto dobou na Boleváku až sedmdesát, teď jich tam pobývá jen asi patnáct.
