Vláda chce v dozorčích orgánech víc odborníků než politiků, zpřísní proto výběr jejich členů
Dozorčí orgány státních a polostátních firem by už nemusely být jen dobrým místem pro vysloužilé politiky. Vláda chce zpřísnit výběr jejich členů pomocí speciálního personálního výboru. Do soukromých firem takové lidi hledají takzvaní lovci hlav.
Zavedenou praxi má změnit vládní personální výbor, který bude posuzovat návrhy ministrů na jednotlivé kandidáty. Pokud si bude chtít ministr svého člověka do dozorčího orgánu i přes výhrady výboru protlačit, musí si tento krok obhájit.
Katalog špičkových manažerů neexistuje, takzvaní headhunteři hledají mezi ‚živými‘ manažery.
„My si nevybíráme z volných lidí, my hledáme z existující množiny živých manažerů, kteří se relativně více či méně hodí na konkrétní pozici v konkrétní firmě. Pro každého z nich bude ale nabídka jinak atraktivní, podle jejich osobních preferencí. A ne každý bude ochotný tu práci jít dělat,“ říká expert v oboru Jan Bubeník.
Výběr manažera na určité místo pak podle něj začíná pohovorem.
„Práce obecně začíná strukturovaným rozhovorem s klientem a přesnou definicí toho, co je potřeba ve firmě vyřešit. Jak se definuje úspěch a kdo a proč by se z pracovního trhu nejlépe hodil na to, aby daný úkol co nejlépe zadavateli dodal.“
V Česku není zvykem, že by místa v dozorčích orgánech státních a polostátních firem obsazovali zkušení manažeři v důchodu, jako je tomu ve světě. Naopak, tyto posty bývají často trafikami pro známé nebo zástupce politických stran.
Dozorčí rada je kolektivní orgán právnické osoby, který má převážně kontrolní pravomoci vůči orgánu, který subjekt řídí nebo který má obchodní vedení. Zřizuje se zejména u kapitálových obchodních společností a dále u různých subjektů, pokud tak určuje zvláštní zákon nebo zakladatelský dokument.
„Vzhledem ke struktuře našich politiků, tak jak ji znám, se mezi nimi velmi těžko hledají lidi, kteří by to skutečně tak, jak má být výkon dozorčí funkce vykonáván, dokázali. Ono se to zjednodušuje jen na kontrolu, ale funkce dozorčí rady je daleko o něčem jiném. Ta je i strategická,“ mluví o zkušenost s těmito lidmi Vratislav Kulhánek, bývalý šéf dozorčí rady společnosti Škoda Auto.
Zájem o místa v dozorčích orgánech může vzbudit i odměna, kterou její členové dostávají. I když ta je podle Kulhánka zajímavá spíš pro politiky než experty:
„Pro trafikanta, který tam nebude odevzdávat žádnou práci, je 20 až 30 tisíc, kterých tam bývá, zajímavých. Pokud tam bude sedět odborník, tak podle západní literatury by tomu měl věnovat polovinu práce, kterou tomu věnuje šéf firmy. To znamená, že by měl být ohodnocen poloviční částkou jako je šéf firmy.“
