Tři malí kluci si na hrad Rabštejn chodili hrát. Jako dospělí si ho koupili

Hrad Rabštejn u Chrudimi čeká postupná obnova. Zříceninu od Lesů ČR odkoupili tři muži z okolních obcí, kteří se pokusí hrádek zachránit. Noví majitelé ho chtějí zajistit proti dalšímu chátrání a obnovit některé původní prvky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vít Novák (vlevo) a Miroslav Gregor na zřícenině hradu Rabštejn, kterou koupili | Foto: ČTK

„Chtěli bychom zpevnit veškeré zdivo, které je vidět. To je takový první plán,“ říká jeden ze tří hradních pánů, Vít Novák.

Nejdůležitější je podle něj zajistit ty části zdiva, které nejvíc ohrožují bezpečnost lidí.

„My jsme sem chodili jako malí kluci. Hrad se už tehdy rozpadal, ale dnes je ho ještě míň,“ vzpomíná další majitel hradu Miroslav Gregor.

Přehrát

00:00 / 00:00

S muži, kteří si plní svůj dětský sen, natáčel reportér Josef Kopecký

Vít Novák byl na Rabštejně poprvé jako čtyřletý. „Vždycky, když jsem sem jako děcko jezdil na kole, tak jsem si říkal ‚až budu veliký, tak ten hrad postavím tak, jak byl‘,“ připojuje se s vlastní vzpomínkou Vít Novák.

„Za nějakých deset, dvacet, třicet let by tady byla jen hromada kamení zarostlá kopřivami. Takže jsme se s kamarády dohodli, že zkusíme hrad koupit proto, abychom se o něj mohli postarat,“ dodává Miroslav Gregor.

Zřícenina hradu Rabštejn | Foto: ČTK | Zdroj: ČTK

Za zříceninu zaplatili několik desítek tisíc, další peníze a hlavně hodiny práce do ní ale ještě budou muset investovat.

Hrad Rabštejn vybudovali ve 14. století, kdy byl majetkem Matyáše z Rabštejna. Později kolem 16. století hrad zpustl. V 19. století nechal kníže František Josef Auersperk romanticky upravit zbytky hradního paláce. Hrad se skládal z věže čtvercového půdorysu, paláce a hradeb. Severní hradba byla zesílena okrouhlou baštou. Do dnešních dnů se dochovala část obvodového zdiva paláce, torzo věže a bašty.

V plánu mají i umístění informační tabule s údaji o historii hradu, která sahá až do 14.století. Poslední zásadnější opravu části objektu provedl rod Auerspergů z nedalekých Slatiňan. Dvě místnosti sloužily jako zázemí a úkryt při projížďách po okolí.

Název znamená havraní kámen. „Byl to malinký hrádek, tak se mu neříkalo Rabštejn, ale Rabštejnek,“ upřesňuje Miroslav Gregor.

Poslední velkou újmu utrpěl hrad v 60. letech. Nějací trempové podle informací nových majitelů udělali oheň na střeše, kde byla vyhlídka, ten prohořel plechem a poslední zachovaná místnost shořela.

Josef Kopecký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme