Koledníci dostávali vajíčka hlavně z praktických důvodů. Zpestřilo jim to stravu
Svatý týden vrcholí Velikonočním pondělkem spojeným s koledou. Zatímco v minulosti mohli děvčata s pomlázkou obcházet jenom dospělí muži, dnes už se koledy účastní i děti.
Stejně jako dnes, i v minulosti obcházeli muži dům od domu s dynovačkami z proutí. Každou ženu lehce šlehli po lýtkách, aby byla po celý příští rok zdravá a krásná. Za to si odnášeli koledu v podobě kraslic.
„Bylo to ryze z praktických důvodů. Oni si tím obohatili postní stravu, kterou do té doby měli. Takže konečně si to vylepšili třeba vařenými vajíčky. Koledníci dostávali jenom plná vajíčka, žádné výfuky nebo něco podobného, většinou to byla vajíčka vařená,“ vysvětluje Alexandra Zvonařová, etnografka Muzea Jindřichohradecka.
K velikonoční koledě přistupovali v každém kraji téměř stejně. Lišily se jenom říkanky koledníků a techniky zdobení kraslic. Například na Jindřichohradecku byla ale ještě jedna zvláštnost.
„Říkalo se, že v Jarošově dostávali pomlázky vždycky sudý počet. To znamená, že dostali nejméně šest vajec, ale také někdy až šestnáct. Takže si koledník nesl balíček, kde měl šestnáct vajíček, k tomu tam mohl mít vyšívaný šátek a kousek velikonoční hlavičky,“ doplňuje Zvonařová.
Koledníci po koledě hrávali s vajíčky také nejrůznější hry. „Něco ve stylu čáry, kdy se házelo, kdo hodí nejdřív k čáře. Nebo jeden držel vařené vejce a druhý do něj zasekával mince. A když si vejce zasekl, tak ho vlastně vyhrál,“ dodává etnografka. Tím si mohli šikovní koledníci svou výslužku zvětšit.
