Starožitnosti nakupuje stále více Čechů. V kurzu jsou hlavně obrazy nebo umělecké sklo

Češi stále více investují do starožitností. Během jarního veletrhu Antique, který dnes končí, očekávají pořadatelé nárůst tržeb z prodejů až na 30 milionů korun. To je o několik milionů více než při podzimním veletrhu. O nejrůznější umělecké předměty mají zájem nejenom velcí investoři, ale i malí střadatelé. Z pohledu investic jsou pro ně atraktivnější, než třeba některé běžné bankovní produkty, akcie nebo drahé kovy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Secesní sklo

Kritická situace na Ukrajině vzbuzuje u velkých investorů i drobných střadatelů chuť nakupovat komodity. Po odeznění hospodářské recese se v jejich hledáčku stále více objevují i starožitnosti. Nejčastěji nakupují vzácné obrazy. Velký zájem je i o kresby českých malířů. Sběratelé považují investice do umění za dobře uložené peníze.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci na trhu se starožitnostmi natáčel redaktor Jan Beneš

„Oni do toho chtějí ukládat peníze. Vytvářejí si i určité sbírky s tím, že to je taková jejich finanční jistina uložená ve starožitnostech. Z hlediska objemu jednotlivých věcí bych řekla, že normálních lidí, kteří nakupují běžné starožitnosti, je více,“ potvrzuje Simona Šustková z Asociace starožitníků.

Loni investoři utratili za umění na českém trhu téměř jednu miliardu korun. To je meziroční nárůst o 7 procent. Ředitelka aukčního domu Dorotheum Mária Gálová ale připomíná, že v minulosti rostly obraty až o 30 procent. Oživení investic podle ní podporuje například nejistá situace na finančních trzích:

„Investoři hledají jiné komodity, do kterých by mohli investovat. Zvýšená poptávka je logicky spojena i se zvýšenou nabídkou, protože majitelé stěžejních zajímavých děl vnímají skutečnost, že je nyní vhodná doba na prodej uměleckých předmětů a tak je nabízejí na trh.“

Investice do umění se podle odborníků zhodnocují za velmi dlouhou dobru. Někdy za 10 nebo i 15 let. Výhodou u nich je, že se za peníze kupují hmotné předměty, na rozdíl třeba právě od akcií nebo v současnosti populárních bitcoinů.

Potvrzuje to i Mária Gálová z aukčního domu Dorotheum: „Je to investice s přidanou hodnotou, kterou představuje estetická hodnota díla, kterou si každý majitel může užívat.“

Bohumil Kubišta, Fakír (Fakír krotící hady), 1914, olej, plátno, 36,7 x 48,8 cm | Foto: © 2012 Národní galerie v Praze

Loni se středem pozornosti investorů a sběratelů staly hlavně obrazy českých malířů. Vůbec nejdražším prodaným dílem byl obraz Zátiší od Bohumila Kubišty za více než 18 milionu korun. Investory ale přitahují i díla Jindřicha Štýrského, Toyen, Emila Filly, Václava Brožíka nebo Jana Zrzavého.

Podle Simony Šustkové z Asociace starožitníků roste poptávka i o české secesní sklo: „Je možné, že tomu napomohla i loňská výstava Muchových plakátů a v současné době probíhající výstava v Obecním domě secesního skla, že o kvalitě secesních skláren se začalo znova mluvit.“

Loni se na českém trhu zvýšila i hodnota některých investic. Podle portálu Art+ se prodalo 130 obrazů, které stály kolem jednoho milionu korun.

Jan Beneš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme