Evropa se připravuje na budoucnost bez ruského plynu. Možnosti zkoumají experti v Ispře
Kvůli ukrajinské krizi se teď Evropa znovu vážně zabývá otázkou, co by se stalo, kdyby přestal z Ruska proudit zemní plyn. Alternativní možnosti zkoumají i experti ve Výzkumném centru Evropské unie v italské Ispře a modelováním plynovodů v Evropě se tam zabývá i český vědec Pavel Praks.
„Pokud se uzavřou kohoutky, případně pokud se něco stane a z jednoho místa nepoteče plyn, tak máme strategie, jak zmírnit tyto problémy,“ říká Pavel Praks, český vědec, který prakticky denně sleduje stav všech evropských plynovodů.
A v této souvislosti připomíná i krizi na Ukrajině z roku 2009, kdy některé země Evropské unie měly kvůli tomu problémy s nedostatkem plynu. V reakci na to Evropská komise doporučila členským státům vybudovat záložní řešení.
„Jedná se o budování zásobníků, případně možnosti obrátit tok plynu. Je tady celá strategie a mimo jiné každý členský stát vytváří takzvaný risk report, kde vlastně identifikuje rizika. To se posílá do Evropské komise a my máme tyto informace k dispozici.Díky tomu získáváme takovou mozaiku z jednotlivých států, protože plynovody jsou vlastně propojené.“
„Jeden stát závisí na druhém, takže je dobré mít nějaký celkový pohled, jak ten plynovod vypadá a jak v případě problémů v jedné části se pokusit dopady minimalizovat,“ vysvětluje muž, který má ve Výzkumném centru v Ispře na starosti počítačový program simulující, co se právě děje v evropských plynovodech, případně co se může stát.
Jak připomíná, Česká republika neměla před čtyřmi lety právě kvůli možnosti změnit směr toku zemního plynu nějaké problémy a běžný uživatel snížené dodávky z Ruska u nás tehdy ani nezaznamenal, na rozdíl třeba od Bulharska.
Na řadu by přišlo i šetření
V případě toho nejhoršího scénáře, kdy by Moskva, jak se říká, skutečně uzavřela všechny kohoutky, by v blízké budoucnosti muselo přijít na řadu i šetření, a to i v energetice.
„Protože nejekologičtější energie je ta, která nemusí vůbec vzniknout a která ušetři,“ upozorňuje Pavel Praks, který se už rok a půl podílí na energetické bezpečnosti osmadvacítky, která je v případě řady zemí EU více než nezbytná.
Břidlicový plyn? To je velká otázka
Třeba pobaltské státy jsou totiž na ruském plynu ze 100 procent závislé, Česká republika pak ze tří čtvrtin. I proto se jako o jedné z náhradních variant diskutuje o americkém břidlicovém plynu.
„Pro mě je to otázka výzkumu. Mám třeba kolegu žijícího ve Velké Británii a tam se vlastně řeší ty možné otřesy. Je to nová technologie, pro mě je to velká otázka, jestli si to pustit k nám do České republiky,“ říká vědec.
Přesto se ve Spojených státech už kvůli tomu mluví o takzvané námořní dálnici, která by vymazala trasy plynovodů z Ruska. V západní Evropě už také několik přístavů na zpětné zplynění kapalného plynu stojí a v Polsku se jeden právě dokončuje.
Jde ale o dosti nákladnou možnost, takovýto přímořský terminál totiž vyjde na miliardu eur. Evropa se však dle expertů musí na budoucnost bez ruského plynu co nejdříve a nejlépe připravit.