Sir Nicholas Winton slavil v Londýně 105. narozeniny. Byly u toho i 'jeho' děti

Radoval se z narozeninového dortu a darů, ale hlavně z přítomnosti svých dětí. Wintonových dětí. Některým už je hodně přes 80 let a jejich zachránci plných 105. Na české ambasádě v Londýně se slavily narozeniny sira Nicholase Wintona, který před nacismem uchránil 669 československých dětí. Sir Nicholas působil stejně jako po celý svůj život - skromně a nenápadně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nicholas Winton oslavil narozeniny se svými potomky i některými ze zachráněných | Foto: ČTK

Krátce po čtvrt na osm přijíždí oslavenec na kolečkovém křesle se svým nezaměnitelným odporujícím úsměvem do prostor české ambasády, kde ho s dojetím vítají Wintonovy děti i jejich potomci.

„Vidím tu nejrůznější lidi, kteří urazili někdy opravdu dlouhé vzdálenosti, aby mě pozdravili. To jsem nečekal a moc děkuju, že jste přijeli. Pokud je mi známo, nejsem vůbec nemocný, jsem prostě jen starý a bojuji jen s časem. Je tak příjemné vás všechny vidět,“ řekl dojatý sir Nicholas, familiárně zvaný Nicky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na oslavě narozenin sira Nicholase Wintona v Londýně nechyběl ani zpravodaj ČRo Jiří Hošek

„Pamatuju si na pražské nádraží, na mámu, která stála neklidně na nástupišti, na vojáky se svastikami na rukávech. Vzpomínám si na dlouhou cestu a na to, jak ostatní začali jásat, jakmile jsme přejeli holandskou hranici. Mně bylo tehdy teprve šest, a tak jsem to nechápal,“ popisuje svoji cestu za svobodou Alfred Dubs, labouristický člen Sněmovny lordů.

Helene Ritchie je neteří jednoho z Wintonových dětí, Boba Fantla. Přiletěla až z Nového Zélandu, aby složila hold zachránci svého strýčka.

„Ano, přijela jsem opravdu jen kvůli téhle oslavě. Napsala jsem svému bratranci, který žije v Paříži, že mám tenhle šílený nápad, a on mi odepsal, že šílené nápady někdy bývají ty nejlepší. A tak jsem tady. Podle mě je důležité oslavovat tohoto muže a jeho činy.“

Sir Nicholas Winton | Foto: Jiří Hošek

Věra Egermeyer se narodila až těsně po odjezdu posledního z Wintonových vlaků. Prošla coby malé děcko Terezínem. Dnes pendluje mezi Novým Zélandem a Českem a je dobrou známou sira Nicholase.

„On je v dobrém stavu, má kolem sebe dobré lidi, kteří se o něj starají. Dvakrát denně mu vozí jídlo, ale také s ním mluví, dělají mu společnost. Tak to je taková odměna za jeho dobré činy,“ připomíná Věra Egermeyer.

Nicholasi Wintonovi je 105 let. Český prezident mu propůjčí Řád bílého lva

Číst článek

„Děda má moje telefonní číslo a zavolá pokaždé, když si chce popovídat, což je moc milé. Tak jednou za měsíc sednu na vlak a jedu ho navštívit,“ říká Laurence Watson, vnuk sira Nicholase.

„My vlastně vyrůstali s dědečkovým příběhem, a tak jsem neměl nikdy potřebu za ním přijít, aby mi o tom všem vyprávěl. Když jsem byl malý kluk, tak nás natáčel Matej Mináč pro svůj dokument, setkávali jsme se s Wintonovými dětmi a vlastně jsme to celé prožívali. Přišlo mi to jako starodávná historie,“ dodává Laurence Watson.

Dcera Nicholase Wintona Barbara na české ambasádě představila novou biografii svého otce. Jmenuje se „Jestliže to není nemožné“, tedy podobně, jak zní životní motto sira Nicholase.

Nicholas Winton | Foto: Český rozhlas

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme