Oslavy 100. výročí vzniku Československých legií budou kvůli nedostatku peněz skromnější
Před sto lety se zrodily Československé legie. Jejich příslušníci, většinou zajatci a dezertéři z rakousko-uherské armády, přispěli ke vzniku samostatného státu Čechů a Slováků v roce 1918. Jejich historické zásluhy chce připomenout projekt Legie 100. Odstartuje 11. října, kdy vznikly legie v Rusku.
„Naše legie se staly součástí vojsk v Rusku, Francii a Itálii. Hradní stráž zůstane připomenutím budoucím generacím, že svobody není možno vydobýt a udržet bez největší oběti,“ ocenil zásluhy legionářů prezident Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1928, kdy hradní stráž oblékla legionářské uniformy.
Československá obec legionářská chce projektem Legie 100 posílit národní uvědomění a hrdost a zvýšit prestiž České republiky.
Původně velkolepý program oslav, rozvržený až do roku 2020, kdy uplyne sto let od návratu posledních legionářů z Dálného východu do vlasti, ale naráží na nedostatek peněz.
„My věříme, že se nakonec z těch plánů uskuteční všechno. Je pravda, že některé části projektu, jako je velkofilm nebo počítačová hra, jsou ještě hodně v povzdálí, ale základní princip a připomínky legií bychom chtěli zachovat,“ uvádí tajemník projektu Legie 100 Jiří Charfreitag.
Nejvíc peněz mělo jít z rozpočtu ministerstva obrany. Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška se před několik lety počítalo s rozpočtem v řádu stovek milionů korun. Součástí měl být právě například celovečerní film za 200 milionů.
„My to samozřejmě musíme přizpůsobit finančním možnostem České republiky i ministerstva obrany. V tuto chvíli přesnou částku neznám, ale řádově to budou miliony, maximálně desítky milionů, které za to budou zaplaceny,“ říká Pejšek.
Československá obec legionářská tak zatím program financuje ze svého. Peníze získává z pronájmu hotelu ve své budově v Praze, sponzorských darů a částečně z dotací od ministerstva obrany.
Letos ji projekt Legie 100 bude stát 3 miliony korun. Dosud už vydala kolem deseti milionů, valnou část z toho spolykal Legio vlak, replika vlaku, se kterým legionáři projeli Sibiří.
„Byly zrekonstruovány první tři vagóny, v letošním roce rekonstruujeme další tři. Jsou postaveny na původních dobových podvozcích vyráběných v letech 1914 až 1920. V podstatě celou vrchní část je potřeba vyměnit, teprve poté je možné dovnitř instalovat historickou část vagónu," popisuje Charfreitag.
Součástí je i expozice, jejíž fotografie a texty přibližují historii Československých legií.
100. výročí Československých legií připomínají putovní výstavy, jednu z nich od čtvrtka hostí Opava, legionářská obec vydává publikace a pořádá přednášky.
„Pakliže neseženeme takový obnos peněz, který by dovolil projekt naplnit v celé šíři, budeme se snažit realizovat v maximální míře to, co nám možnosti dovolí,“ slibuje Jiří Charfreitag.
