Minimální mzda v Česku by měla vzrůst na 9 tisíc korun, shodla se tripartita
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se dohodli na zvýšení minimální mzdy o 500 korun na celkem 9 tisíc. Navýšení, které by platilo od příštího roku, musí ještě schválit vláda. Premiér Sobotka už jí vyjádřil podporu. Naopak pravicová opozice varuje před dopady, které může mít opatření na zaměstnavatele a zaměstnanost.
Minimální mzdu pobírá v Česku zhruba 100 tisíc lidí. Její navýšení je podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) dalším krokem k tomu, aby se lidem nevyplatila závislost na sociálních dávkách.
„Smysl vyšší minimální mzdy je ten, aby lidé, kteří pracují a pracují v nejhůře placených profesích, měli důstojný život. Minimální mzda by zároveň lidi měla motivovat k práci,“ řekla Marksová.
Výdělek by podle ministerstva práce měl stačit na živobytí, aby k němu zaměstnaní lidé nemuseli pobírat ještě dávky. Čistá minimální mzda sice pokryje výživu a výdaje na základní potřeby, ale ne všechny náklady na bydlení. Podle podkladů pro tripartitu tak lidé často žádají právě o příspěvek a doplatek na bydlení.
„Minimální mzda v rámci Evropské unie je nižší už jenom v Bulharsku, v Rumunsku a v Litvě a naopak vyšší minimální mzdu než Česká republika už mají v Maďarsku, na Slovensku i v Polsku. Všechno to jsou země, které jsou s námi srovnatelné jak historickým vývojem, tak geografickou polohou,“ uvedla Marksová.
Stát a veřejný sektor vydají příští rok kvůli vyšší minimální mzdě zhruba 50 milionů korun navíc. Podnikatele to bude stát asi 690 milionů.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák upozornil, že to může být pro některá odvětví problém. „Jsou to především sociální služby, kde je situace asi nejsložitější, ale i obchod, textilní, kožedělný průmysl, částečně doprava a další,“ poznamenal.
„V letošním roce jsme souhlasili, v dalších etapách budou jednání složitější,“ dodal Hanák. Narážel tak na to, že odboráři navrhují zvyšovat minimální mzdu rychleji.
Odbory také upozorňují, že je zároveň potřeba, aby se ministerstva financí a práce dohodla na jasných pravidlech co se týká zvyšování minimální mzdy. „Abychom zamezili jakékoli platbě černých mezd na českém trhu,“ uvedl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Minimální mzda se zvedla už loni v srpnu, a to o 500 korun na 8,5 tisíce. Předtím se zvýšila naposledy v roce 2007.
Pravice varuje
Pravice dnešní dohodu tripartity na zvýšení minimální mzdy kritizuje. Jak uvedla expertka ODS na sociální oblast a bývalá poslankyně Lenka Kohoutová, opatření může být „v důsledku spíš asociální než sociální“.
Zaměstnavatele, který se snaží v těžkých časech ušetřit, může podle ní vyšší minimální mzda vést třeba k tomu, že bude propouštět, nebo sníží mzdy ostatním zaměstnancům.
Argumenty pro a proti zvyšování minimální mzdy nadnesly ministryně práce Michaela Marksová a expertka ODS na sociální oblast Lenka Kohoutová
I když Kohoutová souhlasí, že v České republice je minimální mzda v porovnání s Evropou poměrně nízko, nachází argumenty proti jejímu zvyšování.
„Jsme šestou zemí odpředu, která má nejnižší nezaměstnanost v rámci osmadvacítky. Také si musíme říct, že čtvrtina států v Evropské unii vůbec minimální mzdu nemá a podniky s odbory dělají nejrůznější dohody, kolik bude v té dané profesi nejnižší mzda, za kterou jsou ochotní pracovat,“ podotkla Kohoutová.
