Psycholožka mapovala mobbing na pracovištích, Akademie věd ji ocenila Prémií Otty Wichterleho
Začíná to nenápadně. Nejprve drobné výtky za špatnou práci, později hrubé nadávky. Šikana na českých pracovištích není výjimečná. Dokazuje to i výzkum mladé psycholožky Kateřiny Zábrodské, kterou Akademie věd ocenila prestižní Prémií Otty Wichterleho.
Mladou badatelku zajímalo, v jakém prostředí pracují zaměstnanci na vysokých školách.
„My jsme se tam pokoušeli porovnávat perspektivu zaměstnanců, kteří jsou terčem šikany s těmi, kteří se jí dopouštějí,“ říká Kateřina Zábrodská.
Z výzkumu, ve kterém odpovídala zhruba čtyřicítka zaměstnanců, vyplynulo, že agresoři si šikanu nepřipouštěli a morálně si ji i zdůvodnili.
„Oni se domnívali, že ti lidé porušili nějaké společenské normy, třeba jak se správně chovat ke svým kolegům nebo nějaký pracovní řád na pracovišti,“ popisuje vědkyně.
Ta se zaměřila na úplný počátek šikany, který je vždy nenápadný. Občasné nadávky, neformální vytýkací dopis. Oběti si často ani neuvědomují, že jsou terčem agrese.
„Ti lidé hrozně dlouhou dobu věřili, že to, co se děje, je buď normální, nebo se to změní, nebo to má nějaký důvod. Například šéf chce, aby podali vyšší výkon, a oni na to přistupují. Odůvodňování, proč se to děje, tam bylo skoro vždycky.“
Psycholožka jako jedna z prvních badatelů detailně mapovala mobbing na českých pracovištích. Zkušenosti sbírala i v zahraničí - Dánsku, Norsku, Austrálii.
Právě její odbornost přesvědčila porotu, aby získala Prémii Otty Wichterleho. „Komise se dívá na to, jakým podílem přispěl autor k výsledku,“ dodává předseda Akademie věd Jiří Drahoš.
Finanční ohodnocení 270 tisíc korun na tři roky dostalo letos 26 mladých badatelů.
Akademie věd ocenila mladé vědce. Wichterleho prémii získalo 26 výzkumníků
Číst článek
