Areál Oděvního podniku v Prostějově se ztrácí v hromadě sutin. Lidé na něj vzpomínají rádi
Komplex budov na okraji Prostějova, který byl před lety výstavní skříní oděvního průmyslu v Česku, doslova mizí před očima. Z objektů bývalého Oděvního podniku zůstaly jen nosné sloupy. Mezi nimi ve zvířeném prachu kličkují stavební stroje. Padesát let starý výrobní závod, ve kterém se šilo i pro politiky, herce nebo olympioniky, brzy čeká demolice.
V dobách největší slávy dával práci dvanácti tisícům lidí. A tak není divu, že osud architektonické dominanty Prostějova budí u místních velkou pozornost.
„Většinu jsme tehdy šili pro Rusko – bedny a bedny. To nás živilo a živilo to celý stát. Byla to dominanta Prostějova, když někdo řekl OP, vybavil se Prostějov,“ vzpomíná bývalá šička Marie Kirová.
Není snad jediné prostějovské rodiny, jejíž člen by v OP nepracoval. Šilo se tady pro olympioniky, politiky i celebrity.
Za prací sem z Ukrajiny přijela šička Olga, po krachu oděvní firmy zůstala bez práce. Teď už si našla jinou, oděvní závod má ale denně doslova před očima. Jeho konec sleduje přímo z okna ubytovny.
„Je to hrůza, já to nemůžu popsat, je to takový pocit, jako by byla válka. Všechno to rozbili. Je to jako domov, protože jsme tam pracovali, chodili jsme tam do práce každý den, všichni jsme tam spolu kamarádili,“ vypráví Olga.
„Teď ten domov zrušili, proto bolí i srdíčko. Já si vůbec neumím představit, že pojedu domů po té silnici a dálnici a neuvidím to. Je to jako maják,“ popisuje své pocity.
Demolici již brzy dokonají stovky kilogramů trhaviny. Firma, která areál koupila, chce postavit nový.
„Byla jsem se tam podívat, je to úžasná symbolika doby. Mění se to, jedno období je za námi. Já nevím, kdy přesně bylo OP založeno, ale muselo to být v polovině šedesátých let, kdy byla postavená budova,“ myslí s Iva Vymazalová z Prostějova.
Podle ní jsme svědky zlomové doby, kdy po padesáti letech padá jedno období a je nahrazováno dalším.
