Válka v Sýrii může těžce ovlivnit zdravý vývoj mladistvých, varují psychologové
Pokračující boje v Sýrii těžce doléhají i na děti. Zejména teenageři je vnímají velmi intenzivně. Čtrnácti či patnáctiletí kluci místo fotbalu a setkávání s kamarády raději hrají válečné hry na počítači a učí se, jak fungují zbraně. Psychologové proto upozorňují, že krvavý konflikt, který v zemi zuří už čtvrtým rokem, může vývoj mladistvých těžce ovlivnit i nenávratně poškodit.
Na obrazovce se objevil terorista a 14letý Louis rychle mačká tlačítko. Nepřítel je ale rychlejší. Napodruhé to však už vyjde a černá postava s výkřikem padne k zemi.
„Jen tak si hraju, zároveň si ale procvičuju, jak používat zbraň,“ prozrazuje, aniž by spustil oči z počítače. „Chci být připraven bránit svou zemi, až dorostu a stane se ze mne muž,“ dodává zcela vážně.
O to jak pokračující boje v Sýrii doléhají na děti, se zajímal zvláštní zpravodaj v Sýrii Robert Mikoláš
Luis bydlí v centru Damašku. Dříve si prý nejčastěji hrál s míčem nebo s kamarády jen tak pobíhal po ulici. To ale nyní není prakticky možné. Střelba z počítačové hry se totiž mísí se skutečnými výbuchy. Naposledy jeden z minometných granátů zasáhl i střechu jejich domu.
„Nelíbí se mi takovýto život, ale musíme se s tím nějak vyrovnat. Dřív jsme nevěděli nic o tom, co je kalašnikov, neměli jsme ponětí o žádných zbraních, teď už ano,“ říká s tím, že on sám si pořídil aspoň nůž, který prý nosí pořád u sebe, stejně jako jeho spolužáci.
Jeho otec se mu to snaží vymluvit, ani prosby, ani zákazy však nepomáhají. „Nemám z toho dobrý pocit. Mám o kluka strach. Z toho, jak ho pokračující válka ovlivňuje, jak se mění jeho názory, jeho návyky, jak si přestává hrát s kamarády a místo toho vyhledává drsnější a drsnější počítačové hry plné stříleček a krve. To se mi vůbec nelíbí,“ přiznává.
„Snažím se s ním o tom bavit, promlouvám mu, jak se říká, do duše. Až dospěje, bude to pochopitelně na něm, jaký si zvolí život. Ale nyní je ještě dítě a já chci, aby jím zůstal co nejdéle, se vším, co k dětství patří,“ svěřuje se pan Bashoura.
Předčasně dospívají
Smutek v jeho očích však hovoří za vše. Dětská přání svému synovi totiž splnit nemůže. Podle psychologů se navíc pokračující konflikt může na dospívajících dětech velmi negativně projevit.
„Protože jejich psychický vývoj ještě není ukončen a oni jsou v nejcitlivějším věku dospívání a jsou konfrontováni se situací, na kterou nejsou připraveni. Na to nejsou připraveni ani dospělí, natož teenageři,“ říká psycholog PhDr. Miroslav Schovanec.
„Setkávají se s krutou skutečností, která je pro ně bezvýchodná, protože se opakuje denně. A oni jsou tím ochuzeni o přirozený vývoj toho klidného dětství nebo klidného dospívání, které je žádoucí,“ dodává.
Čtrnácti či patnáctileté děti také předčasně dospívají a traumata z prožitých bojů a utrpení se s nimi podle psychologů mohou táhnout po celý život.
