Stačí mít jen kartu s čipem a vyhlédnout si vůz, tak vypadá carsharing ve Stuttgartu

Fenomén sdílení aut se šíří mezi čím dál početnější skupinu řidičů, a to nejen ve světě, ale i v Česku. Zatímco u nás však takzvaný carsharing využívá jen nepatrný podíl řidičů, v zahraničí jsou jich statisíce. Nejrozšířenější carsharingovou společností je německá Car2Go. Jejími auty se jezdí od amerického Austinu až po italský Řím. Redaktor Českého rozhlasu si službu vyzkoušel v německém Stuttgartu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stuttgart. Carsharing neboli sdílení aut využívá asi 30 tisíc lidí. K dispozici mají kolem 500 automobilů na elektrický pohon

Stuttgart. Carsharing neboli sdílení aut využívá asi 30 tisíc lidí. K dispozici mají kolem 500 automobilů na elektrický pohon | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Český rozhlas

Na stuttgartském Zámeckém náměstí je přes poledne hodně rušno. Míří sem spousta místních lidí, aby poobědvali v okolních restauracích.

A po jídle – usednou za volant nejbližšího elektrického smarta a vydají se zase zpátky do práce. Bez hluku, bez emisí a půjčeným autem, o které se po zaparkování nemusí vůbec starat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vypadá carsharing ve Stuttgartu, si vyzkoušel redaktor Matěj Skalický

„Támhle zrovna někdo odjíždí,“ upozorňuje šéfka rozvoje Car2Go Katharina Wagnerová na muže v obleku, který ulicí Bolzstrasse mizí z dohledu.

Ve Stuttgartu se podobný obrázek naskytne každou chvilku. Malých smartů je tu na třicetitisícovou klientelu asi 500. Když se člověk potřebuje svézt, nejbližší auto si může rezervovat přes mobilní aplikaci, anebo se stačí pořádně rozhlédnout.

„Stačí přijít k autu, a pokud si ho někdo zrovna nezarezervoval, můžete s ním hned někam vyrazit. Přiložíte vaši členskou kartu k čelnímu sklu v místech, kde ji nasnímá čip, a displej vám oznámí, že auto je volné. Dveře u řidiče se otevřou a vy si můžete klidně sednout za volant,“ říká Katharina Wagnerová.

Řidič na dotykovém displeji zadá svůj osobní PIN kód, potvrdí, že nemá prošlý řidičák a že je auto čisté a v pořádku. Následně vyndá klíček a jede.

Cestu si užíváme natolik, že dokonce sama Katharina neví, kudy zpátky do centra. Naštěstí pomůže navigace. Na displeji v autě řidič najde třeba i kontakt na asistenční službu nebo informaci, kolik zhruba bude projížďka stát.

O parkovné, elektřinu, pojištění i veškerý servis se nemusí vůbec starat. Platí se za minutu jízdy, která tady ve Stuttgartu vychází na 30 centů, to je v přepočtu asi osm korun – tedy něco mezi MHD a taxi.

„Tady v navigaci vidíte dobíjecí stanice, kde můžete zdarma dobíjet, a také tu máte vyšrafovanou oblast kolem města, kde můžete auto zaparkovat. Pokud z této oblasti vyjedete, nic se neděje, dostanete jen varování, že ji opouštíte a že se pro zaparkování vozidla musíte do té oblasti vrátit,“ dodává Katharina Wagnerová.

Ve městě pak může řidič auto nechat, kdekoli chce. Ono zase někomu dobře poslouží.

Matěj Skalický, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme