Muslimové prožívají poslední běžný den, pak začíná postní měsíc ramadán

Posvátný měsíc ramadán začíná už zítra. Muslimové po celém světě se proto připravují na třicet dní odříkání. Měsíc nebudou moci přes den jíst, pít vodu ani kouřit. Kvůli vysokým teplotám to bude náročná zkouška jejich víry.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Postní měsíc ramadán, pouliční prodavač, muslim prodává datle | Zdroj: Reuters

Více než jeden a půl miliardy muslimů po celém světě dnes prožívá poslední běžný den. Zítřkem jim začíná měsíc ramadán, to znamená třicet dní celodenního půstu.

Letos se ramadán zhruba kryje s červencem. V arabských zemích jsou tyto dny nejdelší a nejteplejší v roce. V severní Africe přesahují denní teploty i 40 stupňů Celsia.

Pro postící se muslimy to bude bez jídla i vody skutečně těžká zkouška upřímnosti jejich víry. Lidé ale před blížícím se ramadánem paradoxně více nakupují, připravují se na večerní a noční hody.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaké potraviny lidé před ramadánem nejvíce nakupují, zjišťoval Štěpán Macháček

Důležité jsou například datle. Podle tradice Prorok Muhammad končil každý den půstu právě konzumací datlí. Mnozí muslimové dodržují tento zvyk i dnes.

„Tyhle velké, to je odrůda Saídí. To jsou velké, kulaté datle. Tyhle jsou sušené. Tady ty vedle, to jsou také Saídí ale cukernaté, nejsou sušené," vyjmenovává jeden z prodavačů v Rašídově ulici, která těsně přiléhá k hradbám staré tripolské medíny. Vedlejší ošatka je plná podlouhlejších datlí.

„Tohle je zase odrůda Digla. Mám tady libyjskou Diglu i tuniskou. Ale libyjská je lepší a taky dražší. Kilo je za devět dínárů," vysvětluje prodavač. Kilo čerstvý datlí tedy vyjde asi na sto padesát korun.

Muslimové hodují po západu slunce

Lidé nakupují více zeleniny, masa nebo sladkostí, které jsou důležitou součástí nočních hodů po západu slunce. Některé potraviny proto také podražily.

Ramadán je devátým měsícem islámského lunárního kalendáře a součást pěti pilířů islámu. Jeho začátek se ve většině zemí určuje podle okamžiku, kdy je na večerní obloze spatřen srpek nového měsíce. Každý rok tak může probíhat v jiném období. O ramadánu se muslimové více zabývají duchovními záležitostmi a vírou v boha. Muslimové smí jíst a pít pouze po západu a před východem slunce.

„Ceny jsou před ramadánem a během celého měsíce tak o deset procent vyšší. To je ale všude v arabských zemích," říká prodavač zeleniny.

V Libyi ale bude ramadán už po několikáté skromnější. Horší ekonomická a bezpečnostní situace brání tomu, aby se lidé při nákupech odvázali jako v jiných muslimských zemích.

„Teď před ramadánem je obrat trošku lepší, ale stejně to není žádná sláva. Lidé nemají peníze a také se bojí. Před revolucí bývalo zákazníků mnohem víc. Teď se mnozí bojí přijet do města. Všude kolem jsou mezi lidmi zbraně a je tu hodně zločinců," stěžuje si na potíže prodavač datlí.

Podle duchovních je to ale jedině dobře. Ramadán má být měsícem odříkání. Veškerá noční opulentnost je podle nich jen komerční novotou, která pravému významu ramadánu vůbec neodpovídá.

Postní měsíc ramadán, pouliční prodavač, muslim prodává datle v hlavním městě Jemenu Saná | Foto: Reuters

Štěpán Macháček, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme