Máchovo jezero na Českolipsku opět brázdí největší parník tamní flotily. Máj
Pětapadesátiletá dáma, loď, která brázdí hladinu Máchova jezera, prošla přes zimu generální opravou. Výletní loď Máj má nový lak i vybavení a nabízí vyhlídkové jízdy po jezeře s komfortem, který si ještě minulý rok dokázal představit málokdo. Koženkové sedačky, na které se lidé v mokrých plavkách vždycky přilepili, tam už nenajdete.
„Cestovala jste na té výletní lodi v uplynulých letech, ještě když nahoře byly ty tramvajové sedačky a tady dole obyčejné lavice?," ptá se reportér.
„Samozřejmě, cestovala," zní odpověď mladší ženy.
„Je to teď podstatně větší komfort?"
„Já to těžko mohu posoudit, protože neposedím. Každopádně je krásnější, je opravdu jako když se vyloupne ošklivé káčátko ze skořápky a je z něho nádherná labuť," popisuje cestovatelka.
Modře natřená paluba s bílým zábradlím má několik desítek dřevěných lavic. O patro níž, na spodní palubě, zas návštěvníky vítají polstrované sedačky.
„Tenhle parník bude vždycky fungovat jenom jako výletní vyhlídková plavba," říká Vladimír Reichert, ředitel společnosti, která provozuje lodní dopravu na Máchově jezeře.
V srdci lodi
„Jsme u strojovny, kde vidíte, že jsou ‚zgenerálkované‘ naše motory, převodovky, všechno je kompletně nový, takže jsme se dostali parametry na loď, řekl bych, bezmála zámořskou,“ chlubí se Reichert.
„Tady bývaly kožené lavice, které byly nepraktické. Když si šli lidé v plavkách sednout, tak se přilepí, stejně jako lavice na horní palubě byly za sedaček z tramvají, které byly z plastu."
„Co mě na té lodi fascinuje, je to, co jsem jako malý kluk miloval na obrázcích lodí, kulatá okénka na dveřích. Ty dveře jsou dřevěné a dřevěné jsou i schody," pochvaluje si reportér.
„To je původní, bylo to zatřené emailovými nátěry. My jsme to všechno obrousili. A když jsme zjistili, jak úžasné je to původní dřevo, tak jsme ho jenom ošetřili a nechali jsme tu barvu dřeva.“
„Nechtěli jsme nic měnit, chtěli jsme, aby se to zachovalo v tom trendu, v jakém byl v roce 1959, v době, kdy se vyrobil," říká Vladimír Reichert.
Nejen dřevěná prosklená kormidelní kabina s obrovským kormidlem splňuje dětské představy o tom, jak to vypadá u kapitána, ale i samotný kapitán. Námořnická uniforma, plnovous se zahnutým knírem a pořádná námořnická čepice.
„Samozřejmě dneska je technika daleko jednodušší, takže i to kormidlování je jednodušší," vysvětluje kapitán Milan Martinec.
„Loď je i rychlejší. Tím, že trup se opískoval, ohliníkoval, pak se nabarvil, proto je trup hladší. Takže lépe klouže ve vodě. Je rychlejší."
Ještě v uplynulém roce výletní loď Máj brázdila Máchovo jezero v červenomodrobílých barvách. Dnes, nově opravená, je už pouze modrobílá.
