Hledači zaniklých středověkých tvrzí na Benešovsku slaví úspěchy

Co tady kdysi bylo? Jak asi žili naši předkové? Dá se ještě najít nějaký pozůstatek jejich obydlí? Takové otázky si kladl Václav Šmerák z Krňan na Benešovsku. A protože jeho touha po poznání historie byla opravdu velká, domluvil se s archeology a začali hledat zaniklé středověké tvrze. Lokalizovali už tři. U Vysokého Újezdu, u Nedvězí a Teletína.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přemilovické tvrziště

Přemilovické tvrziště | Foto: Pavel Halla

V Teletíně se hned na začátku vesnice rozkládá obrovská zahrada. Václav Šmerák se dívá na kameny, které připomínají základy.

„Stojíme na místě původní středověké tvrze ze 14. století. Mělo to všechno úsměvnou příhodu,“ vzpomíná.

„Přišli jsme za majitelem a říkali jsme mu, vy máte na konci zahrady tvrz. On říkal, že ne, tam prý byl lom, odkud tahali kámen. Pan Vizner se chytal za hlavu a říkal: To jste rozebírali zbytky tvrze,“ směje se Šmerák.

Přehrát

00:00 / 00:00

Za objevováním pozůstatků středověkých tvrzí se vydala reportérka Věra Hájková

Za další tvrzí vede cesta z Teletína do Vysokého Újezdu. Nachází se na kopečku u kostela. „Kostelík stojí přesně na místě, kde za ním stávala středověká tvrz. Z té bylo možné kontrolovat onu zemskou stezku, která vlastně prochází směrem k Teletínu,“ popisuje Šmerák.

K pátrání po tvrzích si přizval také archeology z muzea v Jílovém u Prahy, kteří pracovali pod vedením Jana Viznera. Ten rozšířil průzkum také na Holý vrch, který má být velmi zajímavou lokalitou. Poklady, které tam našli, jsou prý opravdu unikátní.

„Je to keltské kopí z období středního athénu, to znamená, jsme někde v polovině druhého století před Kristem. Nález kopí nás vedl k tomu, abychom se v bezprostředním okolí nálezu pokusili dohledat něco dalšího,“ ukazuje Vizner.

Pátrání rozhodně nekončí

„A tam došlo k té naprosto neuvěřitelné náhodě, téměř bych řekl zázraku. Toto je pozdně republikánská římská keramika někdy z konce první poloviny prvního století před Kristem. Je to nástup těla na hrdlo amfory,“ doplňuje.

Ve vedlejší místnosti byly části železných předmětů. „To jsou předměty vojenského charakteru. Jedná se o šipky do kuší, o úlomky bodných nebo sečných zbraní, pravděpodobně tesáků,“ objasňuje archeolog a dodává:

„Tyto předměty nepřímo dokládají, že Kročákovská tvrz pravděpodobně zanikla vojenskou akcí. Předpokládáme zánik buď v husitských válkách, nebo potom v poděbradských válkách, při kterých zanikla celá řada opevněných objektů v Posázaví.“

Pátrání po starých středověkých tvrzích nekončí. Brzy bychom se měli dočkat také knihy.

Věra Hájková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme