Za výzkum černých děr sklízí úspěchy. V české astronomii patří k ‘vycházejícím hvězdám‘
Jiřího Svobodu odmala fascinovala hvězdná obloha a záhadný vesmír. Dětský sen se mu splnil, když se coby vystudovaný astronom poprvé podíval dalekohledem do vzdálených galaxií vesmíru. V Česku patří tento talentovaný mladík, kterého na škole nejvíc bavila fyzika, k předním tuzemským vědcům. Se svým výzkumem boduje i v zahraničí. Je také jedním z mladých badatelů, kteří letos získali prestižní Prémii Otty Wichterleho.
Dvaatřicetiletý vědec Jiří Svoboda se nedávno se vrátil ze Španělska, kde pobýval v Evropské kosmické agentuře. Sbíral tam zkušenosti pro svůj výzkum černých děr, kterému se od ledna věnuje také na českém astronomickém pracovišti.
V malé, útulné kanceláři v Astronomickém ústavu analyzuje na počítači zajímavá data, která přicházejí z vesmíru. Konkrétně od amerických nebo japonských družic kroužících na oběžné dráze. Podílí se také na rozvoji modelů, které popisují záření přicházející z těsné blízkosti černých děr.
V prvním díle seriálu o mladých českých vědcích Petra Benešová představuje astronoma Jiřího Svobodu
Jiří Svoboda se například zajímá o velkou černou díru v naší galaxii, která je pozůstatkem zaniklých hvězd. „V centru naší galaxie je velká černá díra, která má hmotnost přibližně čtyři miliony hmot Sluncí,“ říká mladý badatel.
A jak složité je pozorovat černé díry, kam nepronikne žádné světlo? „To, co je možné pozorovat, je hmota, která dopadá na černé díry. Ta hmota je zahřátá, a to uvolněné záření tedy je velmi vysokoenergetické,“ vysvětluje Jiří Svoboda.
Obklopen matematickými vzorci a složitými grafy rozplétá taje vesmíru. Doufá, že se mu podaří odhalit více o hmotnostech černých děr, jejich rotaci nebo záření, které z nich vychází.
„Představte si gramofonovou desku a uvnitř je nějaká díra. A to je přesně ta černá díra, zatímco ta gramofonová deska představuje akreční disk. A k tomu nabalování hmoty neboli akreci dochází pozvolna, není to přímý pád na černou díru,“ přibližuje astronom.
Černé díry předpověděl před sto lety Albert Einstein v obecné teorii relativity. Zhruba před půl stoletím pak vědci předpoklad potvrdili. Právě v těchto týdnech pozornost astronomů podle Jiřího Svobody zaměstnává obří černá díra v centru naší galaxie.
„Teď dochází k události, která vzbuzuje mimořádnou vědeckou pozornost, a to je to, že tam dopadá nějaká hmota. Buďto je to oblak plynu, nebo hvězda. Ale ne přímo na tu černou díru, ale blíží se k ní.“
Mladý vědec má teď před sebou tři roky výzkumu, na který získal peníze z Grantové agentury.
