V rámci své práce chodí na ryby. Hydrobioložka zkoumá jejich výskyt i chování
Bioložce Marii Prchalové prošlo rukama tolik ryb, jako málokterému vášnivému rybáři. Měří je, počítá a sleduje, jak se v nádržích chovají. A také zjišťuje, proč se v konkrétních vodách usadily. Právě teď zakotvila mladá výzkumnice, která letos získala prestižní Prémii Otty Wichterleho, u jihočeské nádrže Římov.
Bioložka Marie Prchalová se dívá na klidnou hladinu jihočeské nádrže Římov, kde plavou zejména plotice, okouni, ježdíci, oukleje a cejni.
„Už od napuštění zkoumáme nejintenzivněji sukcesi – to znamená vývoj rybího společenstva. Jezdíme sem od napuštění opravdu pravidelně každý rok,“ přibližuje Marie Prchalová.
Jen pár metrů odtud je stanice Biologického centra Akademie věd. Ideální poloha pro výzkum ryb.
„Já se v těchhle letech zabývám tím, jestli samci a samice obývají prostor stejně. Máme takovou představu, že samice musejí investovat víc do pohlavních produktů, takže by si mohly třeba vybírat místa v nádrži, kde je více potravy, a z těchhle míst vytlačovat samce,“ konkretizuje Marie Prchalová.
Nalovené ryby pak putují do kádí na další podrobný výzkum. Na dvoře centra sedí skupinka pracovníků, kteří třídí jednotlivé druhy a na dřevěných prknech je měří. Mladá badatelka si na sebe bere tmavou, dlouho zástěru, gumové rukavice a začíná rybám nůžkami vykuchávat vnitřnosti.
Chování samců a samic
„Délku jí změříme, zvážíme ji, podíváme se, jaké je pohlaví, a potom právě ještě v rámci těch mezipohlavních rozdílů se potom už v laboratoři díváme, co žerou. Jestli třeba samice si vybírají nějakou energeticky hodnotnější potravu než samci,“ vysvětluje mezinárodně uznávaná odbornice na průzkum ryb ve vodních nádržích.
Vzorky střev živočichů pak míří v plastových boxech a pytlících do laboratoře. Tady se prozkoumá, co konkrétní ryba strávila.
Pohlaví ryby se nedá poznat zvnějšku a pro jeho zjištění je nutné rybu usmrtit a prozkoumat zevnitř. Nezemře ale nadarmo. „Tahle zpracované ryby jdou do zoo na potravu tučňákům, vydrám a tak. Do Zoo Ohrada konkrétně,“ dodává Marie Prchalová.
Nádrž Římov není jediná, kterou hydrobiologové kontrolují. Podobně se zaměřili například na Vranov nebo Nové Mlýny. Jednali tak v mezích rámcové směrnice vodní politiky EU, podle které má být do roku 2015 zlepšena ekologická kvalita vody.
Nádrž na Římově je na tom relativně dobře a zdá se, že ekologická kvalita vody se v ní v čase zlepšuje. „Za což může právě to, že se používají dlouhodobě bezfosfátové prací prášky, drobné obce v povodí mají čističky, takže nepřitéká tolik živin do nádrže,“ vysvětluje vědkyně.
Marie Prchalová doufá, že další výzkum jí objasní, proč se některé druhy ryb vyskytují právě v konkrétních lokalitách.
„Je to spíš porozumět tomu, proč se ty ryby chovají tak, jak se chovají,“ uzavírá Marie Prchalová. Přijít na to podle ní totiž vůbec není jednoduché.
