Syn disidentky Gorbaněvské pořádá v Praze výstavu, připomene tak srpen 1968

Pařížský malíř a grafik Jaroslav Gorbaněvskij otevře 21. srpna v Praze svoji výstavu. Součástí budou také grafiky věnované osmi statečným lidem, kteří protestovali proti okupaci Československa na Rudém náměstí v Moskvě.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výtvarník Jaroslav Gorbaněvský ve svém pařížském ateliéru

Výtvarník Jaroslav Gorbaněvský ve svém pařížském ateliéru | Foto: Artinbox Gallery

V roce 1968, když šla jeho matka demonstrovat na podporu Československa na Rudé náměstí, bylo Jaroslavu Gorbaněvskému sedm let.

„O té demonstraci se mnou nikdo nemluvil. Dobře si ale vzpomínám, jak k nám potom domů chodili lidé z KGB. Neměl jsem ale vyloženě strach,“ vypráví Gorbaněvskij a dodává:

„Jako sedmiletému klukovi mi spíš připadalo divné, že k nám přijde někdo cizí, chová se jako doma, něco hledá v knížkách, prohlíží nábytek a všechno obrátí vzhůru nohama.“

Přehrát

00:00 / 00:00

S Jaroslavem Gorbaněvským mluvila redaktorka Lenka Jansová

Nebyl to ale jediný trest. Disidenti za protesty zaplatili pobytem v pracovních táborech nebo takzvaných psychiatrických léčebnách. Až po letech mohli emigrovat.

„Znám se s některými lidmi, kteří demonstrovali s mojí matkou. Například Vadim Delone měl těžký osud, protože jako ruský básník si v Paříži nikdy nezvykl,“ říká Gorbaněvskij.

Anglista Viktor Fainberg se zase podle něj nemohl celý život vyrovnat se zážitky z vězení. Stejně jako Natálii Gorbaněvskou ho kvůli účasti na demonstraci zavřeli do speciální psychiatrické léčebny.

„Ve skutečnosti tam mučili lidi tak, že je nutili jíst léky, a ovlivňovali tím jejich psychiku. Dělali na nich pokusy,“ upozorňuje Jaroslav Gorbaněvskij.

Natalja Gorbaněvská | Foto: Filip Jandourek

Natálie Gorbaněvská emigrovala do Paříže v roce 1975. Její odvahu už v té době oceňovala řada lidí po celém světě. Americká písničkářka Joan Baezová jí v roce 1973 věnovala píseň Natalia.

Ani v Paříži nebyl život sovětských disidentů lehký. Jaroslav Gorbaněvskij vzpomíná, že ne všichni si uměli poradit tak dobře jako jeho matka.

„Už ze Sovětského svazu se matka znala s Vladimirem Maximovem. Disident vydával v Paříži časopis psaný sovětskými imigranty. Mít práci v cizí zemi pro ni tehdy znamenalo hodně. Pak také vysílala z Paříže jako redaktorka Rádia Svobodná Evropa,“ dodává Gorbaněvskij.

Natálie Gorbaněvská zemřela loni v listopadu. Její známí říkají, že měla před smrtí jedno velké přání, aby měl syn vlastní výstavu v Praze. To se jí 21. srpna splní.

Prezident Miloš Zeman také chce 28. října udělit ruské disidentce nejvyšší státní vyznamenání - Řád za zásluhy. S návrhem přišel Český rozhlas.

Lenka Jansová, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme