Těžba zlata v Kašperských Horách? Dvě žádosti o průzkum MŽP zamítlo, třetí je stále ve hře

V Kašperských Horách se podle odhadů nachází zhruba 120 tun zlata a také zajímavé množství wolframu. Jeho dobývání, do nějž by se těžaři rádi pustili, by však narušilo přírodu i životy tamních obyvatel. Odpůrci těžby teď mohou být o něco klidnější – dvě ze tří žádostí o průzkum ložisek zlata totiž definitivně zamítlo ministerstvo životního prostředí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Elektrárna vyrábí energii pro nedaleké Kašperské Hory | Foto: Lukáš Milota

Zatím poslední průzkumy zlata v Kašperských Horách prováděla jedna společnost na konci 90. let. Nyní se objevují další žádosti.

To zneklidňuje obyvatele Kašperských Hor, kteří se bojí dopadu případné těžby na krajinu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O to, proč chtějí firmy zkoumat ložiska zlata v Kašperských Horách a proč to tamním obyvatelům vadí, se zajímala redaktorka Jitka Englová

„Při tom výskytu zlata v tenké vrstvě se nedá říct, že by to mohlo končit hlubinným dobýváním a skončilo by to určitě povrchovým lomem, který by byl pět kilometrů čtverečních velký,“ obává se jednatel občanského sdružení Šumava nad zlato Oldřich Slováček.

V údolí mezi Kašperskými Horami a hradem byla v souvislosti s těžbou plánovaná i kalová nádrž o rozloze téměř sto hektarů. Její hráz by byla 800 m dlouhá a 50 m vysoká.

Co se týče obsahu zlata, v Kašperských Horách připadá 10 gramů zlata na tunu horniny. To je pro těžaře zajímavé množství – podle Slováčka by výnos z těžby mohl dosáhnout možná až 150 miliard korun a dalších zhruba 50 miliard by mohla vynést těžba wolframu.

„Ten potenciál je obrovský a to je to, co je láká,“ říká Slováček na adresu těžařů.

Kromě peněz a vzhledu krajiny jsou tu i další hlediska. Slovák například varuje před výskytem arzenu, který by měl dopad na zdraví lidí, a otázky vzbuzuje také to, jak by těžba ovlivnila místní vodu.

„Pro vodu konkrétně by to znamenalo možnou kontaminaci povrchových vod přímo z těžby, kontaminaci povrchových vod infiltráty z hald a výsypek či kontaminaci podzemních vod,“ vyjmenovává odborná asistentka z Jihočeské univerzity Jitka Rutkayová, která problém studovala. Podle ní hrozí potenciální ohrožení zdrojů pitné vody nebo dopady na řeku.

Pro řadu lidí to jsou silné argumenty. Petici proti průzkumům a těžbě zlata loni podepsalo na 13 tisíc lidí.

V červnu ji navíc podpořil i Senát. Ten vyzval vládu, aby předložila návrhy novel geologického a horního zákona, které by mimo jiné odmítaly průzkum a těžbu zlata a také dalších nerostů, jako jsou wolfram a barevné kovy.

Jitka Englová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme