Scholz a Johnson avizují další sankce. Podle německé ministryně je třeba jednat o konci plynu z Ruska
Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových sankcích hovořil i britský premiér Boris Johnson, který upozornil na „ohavné útoky proti civilistům“ v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Jsou podle něj dalším důkazem, že Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů. Pohrozil také zpřísněním protiruských sankcí a přislíbil další vojenskou pomoc Ukrajincům.
Británie, podobně jako Evropská unie či Spojené státy, již přijala sérii protiruských restrikcí zaměřených mimo jiné na ruské představitele, na majetek ruských prominentů v zahraničí či na ruské banky i firmy.
„Udělám vše, co je v mých silách, abych vyhladověl válečnou mašinérii (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ uvedl Johnson. Podle britského premiéra je šéf Kremlu kvůli selhávající ruské invazi „zoufalý“.
Znásilnění i vraždy. Lidskoprávní organizace zmapovala ruské zločiny proti ukrajinským civilistům
Číst článek
„Zpřísňujeme naše sankce (proti Rusku), zvyšujeme vojenskou podporu (určenou Ukrajině) a současně posilujeme náš balíček humanitární pomoci určené těm, kdo ji potřebují,“ oznámil Johnson.
Scholz a Lambrechtová
Nové sankce proti Rusku ohlásil také německý kancléř Scholz. „V kruhu spojenců schválíme v příštích dnech další opatření,“ prohlásil sociálnědemokratický (SPD) politik bez dalších podrobností.
Putin a jeho podporovatelé pocítí následky, řekl Scholz a zdůraznil, že vraždění civilistů je válečný zločin. „A budeme nadále dodávat zbraně Ukrajině, aby se mohla bránit ruské invazi,“ prohlásil také Scholz.
Německá ministryně obrany z SPD Christine Lambrechtová požaduje zpřísnění protiruských sankcí. V rámci Evropské unie je podle ní třeba jednat o ukončení nákupu ruského plynu.
„Musí přijít reakce. Tyto zločiny nesmějí zůstat bez odpovědi,“ řekla sociálnědemokratická politička v televizi ARD. V souvislosti s možným přerušením odběru plynu prohlásila, že „naší silnou stránkou bylo to, že se jednotlivé země neunáhlovaly, ale že se společně domlouvalo, co se dá snést“. Přesně to se podle ní musí stát v nejbližších hodinách.
Německá ministryně obrany se ocitla pod palbou kritiků. Vyčítají jí přístup k Ukrajině i vedení resortu
Číst článek
První unijní zemí, která nákup plynu z Ruska zastavila, je Litva.
Město Irpiň u Kyjeva označily tento týden ukrajinské úřady za osvobozené od ruských okupantů. Podle radnice byla ovšem polovina města zničena a vedle 50 ukrajinských vojáků přišlo o život také na 500 obyvatel; údaje o ztrátách na ruské straně nejsou k dispozici.
V případě města Buča, které se nachází rovněž u metropole, se o víkendu objevily šokující fotografie mrtvých civilistů, často se spoutanýma rukama, které za sebou podle ukrajinských zdrojů zanechali ruští vojáci; civilních obětí je podle místních úřadů na 300.
Moskva podobná obvinění odmítá jako provokaci. Zprávy z Buči nicméně vyvolaly v zahraničí silný odpor a kritiku na adresu Moskvy, zatímco ukrajinští představitelé hovoří o genocidě, které se podle nich Rusové dopouštějí.
