Bez silného ministra zůstanou dobré nápady na papíře, říká Stroukal k práci NERV
Pomoc chudým regionům Česka a také budoucnost financování zdravotnictví byly tématy úterního posledního jednání Národní ekonomické rady vlády v tomto volebním období. Má smysl debatovat o koncepčních materiálech tři měsíce před sněmovními volbami? Do jaké míry se radě dařilo a daří ovlivňovat rozhodování kabinetu? A jaké ekonomické úkoly a výzvy bude mít před sebou příští vláda? V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu odpovídá ekonom Dominik Stroukal.
Opravdu jste detailně rozebírali nové materiály o podpoře chudých regionů a financování zdravotnictví, jak sliboval program dnešního setkání NERV, nebo šlo spíše o rozlučku?
Částečně šlo o obojí. Nicméně naším cílem bylo skutečně ještě představit poslední dva materiály, přestože víme, že vzhledem k blízkým volbám a prázdninám je šance tyto návrhy prosadit prakticky nulová. To ale neznamená, že si je příští vláda, ať bude jakákoli, nemůže vzít k srdci. Ostatně takto jsme to dělali vždycky. Zmiňovat věci je naše role, i když víme, že politická realita je složitější. Důležité je, že se o věcech mluví.
NERV byl zadarmo a věděl jsem, že většina věcí se neudělá. Důležité ale bylo o věcech mluvit, přiznává ekonom Dominik Stroukal
Jedním z materiálů, které jste dnes představovali vládě, je tzv. Marshallův plán pro chudé regiony. Co plán zahrnuje?
Jde o obrovský balík bodů, který navíc vyžaduje, aby se na něm podílela všechna ministerstva najednou. Klíčovým tématem je revize rozpočtového určení daní. Některé změny už se staly, takže nečekáme, že by se udály další. Nicméně rozdělování mezi kraji není spravedlivé, protože je pevně dáno pevnými koeficienty, které platí už skoro dvacet let.
Je tam i otázka spravedlivějších dotací mezi kraji. Ptáme se, jestli to děláme dobře, když peníze posíláme do bohatších regionů, které jsou pak schopné si lépe o peníze ze zdrojů říct. Nerovnosti mezi regiony jsou všude ve světě. U nás to není zdaleka nejhorší, ale přece jenom rozdíl třeba mezi Ústeckým krajem a Prahou je dramatický.
Fungování v NERV
Když se ohlédnete za fungováním NERV během tří let, uvažoval jste, jestli tam trávíte čas smysluplně a efektivně?
Když jsme řešili zadlužení a konsolidaci veřejných financí, bylo to natolik intenzivní, že jsem uvažoval, jestli nedělám hloupost, že trávím tolik času nad něčím, co je zadarmo, a navíc s vizí, že se většina z věcí ani neudělá. Jednou jsem ale občan této země, mám tady děti a chci, aby se měly dobře, a k tomu mohu částečně přispět.
Dluhy českých domácností u bank stouply na téměř 2,5 bilionu korun. Většinu tvoří úvěry na bydlení
Číst článek
Druhý důvod byl ale čistě sobecký z toho titulu, že jsem učitelem na univerzitě, a působení v NERV je pro mě neskutečný učební materiál. Extrémně moc jsem se dozvěděl o oblastech, kterým jsem dřív nerozuměl. Myslím si, že moje hodiny jsou dneska lepší, než byly dřív.
V tomto pořadu před třemi lety jste říkal, že jste si nikdy nedělal iluze o tom, jak funguje politika. Po zkušenostech z NERV prohloubil se, nebo oslabil tento dojem?
Myslím, že se mi většina z dojmů prohloubila. Měli jsme akademické hypotézy, že největším problémem západních demokracií není ani tolik korupce, ale to, že nemají vhled do tématu. Anebo že nedokážou dotáhnout věc do konce, tedy problém manažerský.
Nejde o to, že by se věci dělaly špatně, ale o to, že je nesmírně obtížné je meziresortně prosadit. Zvenku to může vypadat jako podplacená věc. Ve skutečnosti ale jde o nekompetenci, složitý systém, byrokracii nebo nedostatek odbornosti.
Extrémně také záleží na osobnosti ministra. Jestli si sedne s ministerstvem, jestli dokáže bouchnout do stolu, vzít věc a v zubech ji pronést ministerstvem. Někdy totiž ministerstva bojují proti vlastnímu ministrovi. Jako je to extrémně zajímavá studnice poznání a možná je to i dobře na konci dne.
Ekonom: Češi by mohli brát o 20 procent víc. Tak bychom byli na poměru mezd a HDP jako v Německu
Číst článek
Složitost a nepropustnost systému má ale i své výhody. Brání nás to totiž před nesmyslnými návrhy.
Kromě konsolidačního balíčku se hodně debat vedlo o návrhu na zdanění tichého vína. Proti intenzivně lobbovali vinaři a politici z vinařských oblastí. Nakonec tiché víno zůstalo osvobozené od spotřební daně. Co tato debata ukazuje?
V tomto případě nešlo tolik o ekonomii, ale spíše o politiku, tedy o střet zájmů regionálních a stranických zájmů v koalici. Návrh šel udělat, byl spočítaný, ale politické kompromisy rozhodly o jeho nerealizaci...
Jaká je bilance NERV z hlediska toho, co se povedlo, a co se nepovedlo? A co by podle Dominika Stroukala měla řešit příští vláda? Poslechněte si celých dvacet minut Radiožurnálu.