Děti v dětském domově v Jeseníku rády lyžují, je ale problém dostat se na sjezdovku
Dlouhá léta se děti z dětského domova z Jeseníku dívaly na zasněžené sjezdovky jen z okna. Díky sponzorům si však koupily novou výbavu, permanentky a mohly poprvé vyrazit na svah. Byly nadšené. Na kopci trávily téměř každou sobotu. Čeká je už třetí sezona. Jenže domov přišel o jediné větší auto, a tak řeší, jak bude skupinku lyžařů do hor dopravovat.
V Jeseníku napadl první sníh a děti oprášily lyžařskou výbavu. Musí si všechno vyzkoušet. Lyže ze skladu vynáší i 17letý Zbyněk. V jídelně pak testuje boty. „Sedí. Teď ještě seřídit vázání,“ popisuje.
Zbyněk si lyžování zamiloval. Když stál na lyžích poprvé, vrátily se mu vzpomínky na dětství z doby, kdy doma bylo ještě vše v pořádku. Po smrti táty propadla maminka alkoholu a nemohla se o Zbyňka starat. A tak jako 10letý skončil v domově.
„Začátky byly těžké. Utekl jsem i několikrát po sobě. Díky vychovatelům jsem zůstal a pochopil, že tady je to lepší,“ uznává dnes. U zkoušení výstroje teď Zbyňka střídají mladší děti. Sedmiletý Tibor se raduje, konečně do lyží dorostl a přidá se k ostatním.
Před příchodem vychovatele Jana Landauera se děti musely spokojit jen se sáněmi, boby nebo bruslemi. Na lyže se dostaly jen ve škole, během klasického výcviku. Sjezdovku přitom mají skoro za rohem.
„Sám jsem instruktor lyžování, odmalička jsem jezdil. Když jsem viděl děti, které jsou tady a na ty kopce se jen dívají, tak jsem se s tím nedokázal smířit,“ říká Landauer.
Vychovatel Jan Landauer jezdil s dětmi na svah dokonce i během svého volna. Ze svého rozpočtu by si domov lyžování dovolit nemohl. Jen za loňskou sezonu by ho permanentky stály 60 tisíc korun.
Nedávno navíc přišel domov o auto a teď nemůže dopravovat skupinku na svah. Přesto věří, že se problém podaří vyřešit.
