Počet seniorů v Praze skokově roste. Je město na demografické změny připraveno?
Počet seniorů nejen v hlavním městě skokově roste. V roce 2020 bude v Praze žít 22 procent lidí starších 65 let. V roce 2040 dokonce přes 30 procent. Podle pražských sdružení, která se zaměřují na seniory, chybí magistrátu jasná koncepce, jak demografické změny řešit. Chybí komunitní centra nebo zdravotní i sociální služby. Město namítá, že všechno stojí peníze. Na některé problémy navíc samo nestačí, měl by je totiž řešit stát.
„Já to vnímám přesně tak, že společnost není absolutně připravena na starší lidi. Můžu to teď říct konkrétně. Majitelé, kde bydlím, mě přesvědčují, abych si vzala půjčku milion a půl s tím, že mi ji vyřídí, abych byt odkoupila. A až mě bude 95 roků, byt bude můj,“ popisuje svou aktuální životní situaci paní Eva z Dejvic.
Senioři mají strach o střechu nad hlavou, malometrážních bytů je málo. Úřednice z Prahy 6 se jim snaží podat pomocnou ruku:
„Městská část jako jedna z mála městských částí nabízí pro nízkopříjmové seniory další finanční výpomoc, která je pro seniory, kteří bydlí u majitelů a jejichž příjmy plně nepokryjí i poté, co plně využijí veškeré příspěvky státu.“
Podle sociální pracovnice Zuzany Smutné se příspěvek pohybuje od šesti set do patnácti set korun. Aktivní je v otázce bydlení i Praha 2, která důchodcům, kteří sami nemohou zaplatit nájem ve velkém bytě, nabízí výměnou byt menší.
Podle předsedy sdružení Život 90 Jana Lormana je potřeba kroky městských částí a města sjednotit:
„V hlavním městě Praze podobně jako v jiných krajích neexistuje žádná koncepční skupina, která by řešila problémy stárnutí a stáří. A to je základní nedostatek. Jestli se řeší dílčí problémy, jako třeba služby, to je vše moc hezké, ale záležitost je třeba řešit vcelku.“
Na půdě magistrátu by proto na začátku příštího roku měl vzniknout poradní orgán, který by měl řešit možný vznik komunitních center, sociální a zdravotní služby, vzdělávání, bezpečnost seniorů a především jejich participaci na veřejném životě.
„Staří lidé stejně jako děti nebo střední generace jsou ti, kteří se chtějí podílet na životě hlavního města Prahy. Nechtějí být jen těmi, pro které jsou služby a lidé, kteří potřebují péči,“ dodává Lorman.
S takovým přístupem souhlasí i radní pro sociální oblast Martin Dlouhý z TOP 09. Ze seniorů by se podle něj neměla dělat výlučná skupina, která potřebuje pouze pomoc.
„Je důležité mít sebevědomé občany, kteří vědí, co se svým životem, nějak jim v tom pomoci, ale riziko toho, že je vyčleníte až příliš, se nakonec může obrátit proti nim,“ domnívá se Dlouhý.
Druhým dechem ale pražský politik dodává, že všechno je o penězích. Například Dopravní podnik Praha je v zoufalé finanční situaci, a proto ani lidé nad 65 let nemají jisté jízdné zdarma.
