Kde končí olympijské kolekce? Kabát z Nagana dlouho visel na chalupě, přiznala Neumannová

Někdo ho nosí dlouhá léta, jiný zase rád na staré kousky oblečení zapomene a odloží je. U sportovců tohle platí ale i u poměrně vzácných olympijských kolekcí. Záleží totiž na tom, jak moc se povedly. V posledních letech platilo: co dva roky, to nový design. Teď nás čeká ten zimní.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Olympijská kolekce z Her v Soči

Olympijská kolekce z Her v Soči | Foto: Český olympijský výbor

„První jsem fasovala v roce 1991,“ říká Kateřina Neumannová. Jako běžkyně na lyžích byla na Hrách pětkrát, k tomu přidala v závodě na horských kolech účast na letních hrách a tak má v šatníku opravdu hodně olympijských kolekcí. Na té další pro Jižní Koreu se spolupodílela. Proč? „Aby kluci nevypadali jak veksláci od kolotoče,“ dodává.

Oštěpy a pádla vyměnili za zbraně a granáty. Sportovci Dukly absolvovali povinný vojenský výcvik

Číst článek

Nejde jen o to, jak oblečení vypadá, ale i o funkčnost. Neumannová může vzpomínat i na další okolnosti. „Tak já si myslím, že ještě z těch dřívějších kolekcí byla ta z roku 1991 z Albertville ještě úplně nejlepší, protože tenkrát, nevím, jak se to stalo, jsme dostali oblečení, které bylo koupené od nějaké rakouské firmy. Tenkrát to dovážel obchodní dům Kotva. Byla to opravu povedená kolekce.“

Neumannová byla i v Naganu, má z něj bronz a vzpomíná i na něco jiného než na hokejové zlato jako všichni. „Asi si někteří rozvzpomenete na můj kabát v Naganu, který mě úplně nezdobil na stupních vítězů.“

Následovala otázka, kde skončil její „naganský klobouk“. „Nemám ho. Škoda. V určitou dobu člověk nedocení historickou hodnotu té věci, takže už ho nemám. Vím, že kabát dlouho visel na chalupě a sloužil pro účely, kdy při česání stromů na podzim byla zima a děda si potřeboval vzít něco teplejšího“ usmívala se Neumannová.

'Do desátého kilometru jsem cítila, že téměř letím.' Brněnskou přehradu oběhla i 79letá závodnice

Číst článek

Dvakrát byl na olympijských hrách rychlostní kanoista Josef Dostál. Moc teplého tak na podzimní úklid na zahradě nedostal a přiznává, že bývalé kolekce využívá jinak.

„Schovám si je ve skříni a musím říct, že občas ty nejhezčí kousky vytáhnu a jdu s nimi ven. Mně některé kousky přijdou fakt hezké, že se hodí jak do slušné společnosti, tak i do té sportovní. Jde ale jen o ty vyložené oblíbené. Není to tak, že bych jeden týden vytáhl celou kolekci Londýn, druhý týden zas celou kolekci z Ria a takhle to točil,“ říká kajakář Josef Dostál.

Možná bude za pár let po dalších olympijských účastech mluvit o oblečení jinak. Každopádně, nafasovat kabát na chalupu nebude tak jednoduché. Musel by totiž jako rychlostní kanoista najít sport, ve kterém by se nominoval na zimní olympijské hry. Moc obojživelníků jako Kateřina Neumannová prostě v Česku není.

František Kuna Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme