Když hraje Arsenal s Tottenhamem

Známý spisovatel Nick Horby by tuhle kapitolu zřejmě rád vynechal. Jeho oblíbený Arsenal totiž doma poprvé po sedmnácti letech prohrál ligové derby s Tottenhamem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fotbalový stadion Arsenalu | Foto: Jaroslav Plašil

Český tenista Tomáš Berdych musel být spokojený. Před Turnajem mistrů chtěl navštívit severolondýnské fotbalové derby a jako fanoušek Manchesteru United si přál vidět hlavně hodně gólů. Těch padlo celkem pět, k radosti Tottenhamu, který sice na hřišti největšího rivala prohrával v poločase 0:2, ale nakonec na půdě Arsenalu zvítězil 3:2.

Když hraje Arsenal derby s Tottenhamem, moc lidí v okolí stadionu v době zápasu nepotkáte. Jen pár opozdilců, kteří sprintují z metra směrem k tribunám, a také pár zoufalců, kteří se dojemnými příběhy snaží obměkčit ochranku stojící vedle turniketů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Když hraje Arsenal s Tottenhamem

Těch je v plášti stadionu několik desítek, a tak to na různých místech ti stejní lidé zkoušejí znovu a znovu. Nejprve vypráví, proč by je měl strážce pustit dovnitř, pak si poslechnou, proč to nejde, a za hlasitého nadávání vzápětí odcházejí.

„Dostat se na takovéto vypjaté zápasy je bez sezonní permanentky nemožné, všechna místa jsou obsazená, jasně, najdou se duely, na které se jako náhodný fanoušek dostanete, ale tenhle mezi ně nepatří,“říká pětadvacetiletý Mike.

Ten přímo před stadionem prodává suvenýry, většinou zarámované fotografie, a o průběhu zápasu, se tak jako ostatní stánkaři, dozvídá z rádia. A může si být skoro na 100 procent jistý, že k němu devadesát minut nikdo nepříde. A tak ho stejně jako vedle sedícího důchodce Charlieho potěší jakákoli návštěva. Tím spíš, když přichází z voňavým a hlavně horkým čajem.

Obchod se suvenýry Arsenalu | Foto: Jaroslav Plašil

Z nápoje má Charlie radost, stejně jako z toho, jaké zprávy dlouho z rádia slyší, Arsenal vede do poločasu 2:0, a nic nenasvědčuje tomu, že by měl se svým rivalem prohrát.

To je prostě Arsenal

Jen jméno Tomáše Rosického od komentátora dlouho neuslyšíte, a není to tím, že by nebyl u míče. Kapitán českého národního týmu se totiž dostává na trávník až čtvrthodinu před koncem, a také deset minut poté, co jeho tým ztratil dvoubrankové vedení.

„Rosický! Je to velmi dobrý hráč, ale to máte Nasri, Šamach, Sonk, Denilson, Aršavin, Fabregas. I takoví borci jako Van Persie nebo Rosický jsou na lavičce, to je prostě Arsenal,“ vysvětluje mi jeden z hlídačů v klubové prodejně, ještě před přestávkou.

Být to po konci zápasů, mohlo mít jeho konstatování ironický nádech. Jen málokterý tým, který chce hrát o titul, by asi dovedl podobně rozehraný zápas ztratit, ale to je prostě Arsenal.

Jaroslav Plašil, Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme