Vítězná šňůra 'Lvíčat' pokračuje
Dva a čtvrt roku, tak dlouho se hledá v Evropě tým, který by porazil českou reprezentaci do jednadvaceti let. Se svým posledním pokusem neuspěl ani výběr silného Nizozemska, který svěřencům trenéra Dovalila podlehl v přípravě na domácí půdě 0:1.
Česká jedenadvacítka prohrála naposledy v přátelském zápase s Anglií 18. listopadu 2008, od té doby drží výjimečnou čtrnácti zápasovou sérii bez prohry, ke které nově přibylo i vítězné utkání nad Nizozemskem s pořadovým číslem 15. Postaral se o něj dodatečně povolaný útočník francouzského Brestu Tomáš Mičola.
„Byla to krásná přihrávka, půl gólu patří Kovaříkovi, který mi to nalil a stačilo jen trefit,“ komentuje svoji rozhodující trefu ze 78. minuty oboustranně svižného duelu Mičola.
Ten tak svým výkonem rázně vzkázal na Letnou, že kontroverzní omluvenky ofenzivních sparťanských hráčů by časem už nemusely mít takovou mediální a fanouškovskou odezvu. Sám ale zůstává pevně nohama na zemi.
„Teď je tady dost kvalitních hráčů. Nebyli kluci ze Sparty, i tak konkurence je hodně vysoká. Doufám, že jsem trenéra nezklamal a jsem rád, že jsem si po dlouhé době zahrál za reprezentaci,“ hodnotí reprezentační realitu střízlivě Mičola, který byl součástí týmu naposledy na podzim 2009 při utkání proti Severnímu Irsku.
Tehdy ale do utkání nezasáhl, tentokrát rozhodl o tom, že jediný hanlivý přívlastek, který o české jedenadvacítce může putovat Evropou, zůstává fakt, že je to tým, který prostě neumí prohrát. Zmíněná ale rozhodně nevadí kapitánovi úspěšného výběru.
„Někdy se říká, že je lepší v čas prohrát a dostat facku. Já si myslím, že tohle u nás přišlo už při kvalifikačním utkání s Německem a i když to nebyla prohra, tak to určitým způsobem facka byla. My jsme ale od té doby šli hodně nahoru,“ hodnotí svůj pohled na českou jedenadvacítku její kapitán Bořek Dočkal.
