Lenka Šmídová během oslav 120. výročí českého jachtingu vzpomíná na úspěch z OH
Českému jachtingu je 120 let. Pochlubit se může řadou úspěchů a také osobností. K těm největším bezesporu patří Lenka Šmídová, zatím jediná medailistka z olympijských her. Stříbro vybojovala před deseti lety v Aténách.
Česká reprezentantka pod pěti kruhy patřila k největším favoritkám. Maximálně se na závod soustředila a vzdala se i pobytu v olympijské vesnici.
„Už na své první olympiádě v Sydney jsem si vydupala, abych nemusel bydlet v olympijské vesnici. Chtěla jsem být sama,“ vysvětluje Lenka Šmídová, která proto vsadila na těsné sousedství jachtklubu. Zbavila se tak nepříjemného dojíždění.
„Několik hodin před startem musíte být v marině, připravit si loď, nastudovat veškeré propozice, které se týkají závodění. Pro svůj klid jsem prostě chtěla být mimo, nechtěla jsem být vyváděná z míry tím, že budu mít v olympijské vesnici možnost seznámit se se slavnými sportovci. Proto jsem se vždycky snažila být mimo, a to se mi vyplatilo.“
Jachtařka Lenka Šmídová vzpomíná na úspěšný boj o medaili na olympijských hrách v Aténách
Dokladem toho bylo sedmé místo v Sydney, stříbro z Atén a opět sedmá příčka v Pekingu, po které rodačka z Havlíčkova Brodu ukončila aktivní kariéru. I po více než deseti letech si ale na největší triumf moc dobře vzpomíná.
Olympijský závod startoval v silném větru. V něm tehdy neratovická jachtařka nezačala podle představ. Od druhého, třetího dne ale zajížděla slušné výsledky a soupeřkám naznačila, že to s atakem stupňů vítězů myslí naprosto vážně.
„Ke konci závodu jsem se bodově dostala velice blízko tehdejší vítězce Norce Siren Sundbyové, která cítila, že jsem si k ní bodově přiblížila, takže došlo k protestu,“ pokračuje Lenka Šmídová.
Norská závodnice jen těžko snášela vypjatou situaci. Všemožně se snažila největší soupeřku vyprovokovat.
„Velmi cíleně mě na trati honila tak, aby došlo ke kolizi. Ač jsem uhýbala podle pravidel, tak toho využila ve svůj prospěch. Tlačilo na to, abychom byly velmi blízko kolizi, a podařilo se jí vyprotestovat mě z jedné jízdy. Takže jsem byla diskvalifikována.“
Napínavý závěr
Cestu za olympijským medailovým snem ale ani tento moment nemohl ovlivnit. Nejhorší jízda se totiž závodnicím škrtala. Poté dokázala Lenka Šmídová jednu jízdu vyhrát. A poslední den byla na programu jediná rozjížďka.
„Nefoukalo, takže jsme dlouho čekaly na vodě. Zhruba v půl druhé se pomalu začal zvedat vítr.“
České jachtařce v ten okamžik patřilo druhé místo. Pro Lenku to byla výzva, nereálný nebyl ani boj o zlato, na druhou stranu o cenný kov také mohla přijít.
„Pokud bych tu poslední jízdu nezajela dobře, tak mě mohly předjet další lodě. Bylo to velmi napínavé. Byly to asi nejhorší momenty mého života. Nevěděla jsem, co bude.“
Nakonec si česká reprezentantka mohla druhou pozici pohlídat. Závodnice za ní se soustředily především na boj o bronz.
„Já jsem si mohla hlídat Siren, které se moc nepovedl start. Ona byla v tu chvíli mou jedinou soupeřkou. Neustále jsem si ji hlídala, snažila jsem se ji brzdit. Nemohla jsem ji ale brzdit natolik, abych pustila další dvě nebo tři, které se honily o bronz,“ vrací se k závěru olympijského závodu a stříbru z Atén v roce, kdy český jachting slaví sto dvacáté narozeniny, Lenka Šmídová.
