Mladí plážoví volejbalisté si plnili na Štvanici sny, zkušení si užívali atmosféry
V uplynulém týdnu byla centrem světového beachvolejbalu pražská Štvanice. Počtvrté se tamní tenisový areál proměnil v dějiště turnaje Světové série. I tentokrát mohli diváci obdivovat umění zkušených matadorů i nastupujícího mládí.
Takhle obsazený turnaj ale pražská Štvanice zažila poprvé. Ze světové špičky chyběli pouze Němci Brink s Reckermannem. Během šesti dnů se na kurtech vystřídalo i s národními kvalifikacemi více než 90 dvojic.
Pouze 32 nejlepších párů si ale mohlo zahrát v hlavní soutěži. Mezi nimi byl i Jan Hadrava, který si po boku Roberta Kufy splnil beachvolejbalový sen.
„Na první ‘Světovce‘ tady v Praze, to je asi tři nebo čtyři roky, jsem zametal kurty a snil o tom, že si budu moct zahrát proti hráčům jako Emanuel, Rogers, Dalhausser,“ říkal teprve jednadvacetiletý Jan Hadrava.
Mladí plážoví volejbalisté si plnili na Štvanici sny, zkušení si užívali atmosféry
Sice se svým kolegou oba své zápasy prohráli, ale posbírali neocenitelné zkušenosti. Zahráli si proti světovým jedničkám Dalhausserovi s Rogersem ze Spojených států, hodně zblízka mohli pozorovat ty nejlepší hráče při hře i tréninku.
Mezi ně patřil i Brazilec Emanuel Rega, který byl v Praze už po třetí za sebou ve finále. V 38 letech je nejlepším plážovým volejbalistou historie. Vyhrál olympijské hry, hned třikrát mistrovství světa, nikdo jiný nemá na svém kontě více triumfů v turnajích Světové série, nikdo nedokázal beachvolejbalem vydělat více peněz. Přesto stále nalézá nové výzvy.
„To, co mě dělá šťastným, jsou lidé kolem beachvolejbalu. I proto velmi rád jezdím do České republiky, protože je tady báječná atmosféra. Od pořadatelů až po diváky. Dodává mi to ohromnou energii. To je to, co mě nejen tady stále žene dál. Už jsem sice dosáhl všeho, co se v našem sportu dosáhnout dá, ale končit nechci. Stále mám hlad po vítězství," popisuje Emanuel Rego.
Sice se tentokrát musel spokojit ‘jen‘ s druhým místem, ale s úsměvem prohlásil, že příští rok by to mohlo být lepší. Mezi řádky tak přislíbil, že by se do Prahy chtěl vrátit napřesrok a možná i s další olympijskou medailí bavit svým uměním zaplněné tribuny.
