K Madridu se postupně přidávají další evropské země, totéž na twitteru či v médiích uvedli například ministři zahraničí Francie, Švédska a Británie a také rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Španělsko, Francie, Velké Británie, Německo, Rakousko, Nizozemsko a Portugalsko uvedly, že uznají za úřadujícího prezidenta lídra opozice Guaidóa, jako to učinily už dvě desítky zemí, včetně USA.
Pochází z generace, která nic jiného než krizi ve Venezuele nezažila, a řadí se mezi milion lidí, kteří nakonec svou domovinu opustili. Události posledních týdnů jí ale daly naději, že přijde změna.
Ve Venezuele, zmítané hlubokou ekonomickou krizí, se již několik dní konají bouřlivé protesty opozice i stoupenců autokratického prezidenta Nicoláse Madura.
Generál Francisco Yanez, člen velení venezuelského letectva, který má na starosti strategické plánování, na videu vyzývá i ostatní příslušníky armády, aby zběhli na druhou stranu.
Autoritářský venezuelský prezident Nicolás Maduro čelí domácímu i zahraničnímu tlaku, aby odstoupil. Za prezidenta se prohlásil vůdce opozice Juan Guaidó.
Protesty mají přimět Madura k vypsání předčasných voleb, socialistický vůdce však národu sdělil, že je ochoten před řádným termínem vypsat nanejvýš volby parlamentní.
Generální prokurátor Tareck William Saab i samotný nejvyšší soud jsou považováni za příznivce autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, jehož mandát opoziční lídr zpochybňuje.
V Caracasu přistál v noci na úterý Boeing 777 ruské společnosti Norwind bez pasažérů a se dvěma posádkami. Spekuluje se, že letoun přiletěl pro členy venezuelské vlády prezidenta Madura.
Vůdce venezuelské opozice, předseda parlamentu Juan Guaidó se ve středu prohlásil úřadující hlavou státu. Dosavadní prezident Nicolás Maduro Guaidóův krok označil za pokus o státní převrat.
Odtávání ledovce v důsledku klimatické změny může pro Venezuelu do budoucna představovat problémy s nedostatkem vody. Pravidelné letní tání je jejím zdrojem pro celou oblast.
Při protivládních protestech ve Venezuele zemřelo podle Meziamerické komise pro lidská práva nejméně 16 lidí, další desítky byly zraněny. Místní nevládní organizace uvedla, že obětí je nejméně 13.
Spojené státy, Kanada, některé latinskoamerické státy uznaly Juana Guaidóa jako úřadujícího prezidenta. Nicolás Maduro reagoval přerušením diplomatických vztahů s USA.
„Neodkážu situaci odhadnout, niceméně podle zkušeností, budou násilné protesty ještě chvíli pokračovat, ale pokud se armáda nepřidá na stranu opozice, budou potlačeny,“ říká expert Martin Rey.
USA už Guaidóa uznaly jako legitimního šéfa státu. Podle prezidenta Donalda Trumpa použijí veškeré ekonomické a diplomatické prostředky pro obnovení venezuelské demokracie.
Loňské prezidentské volby ve Venezuele bojkotovala tamní opozice a za nedemokratické je označily Spojené státy, Evropská unie i více než desítka zemí Latinské Ameriky.
Během posledního roku se členové americké administrativy několikrát sešli s důstojníky venezuelské armády, s nimiž měli rozebírat plány na svržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Ve Venezuele žije, včetně rodinných příslušníků, zhruba 1000 českých krajanů. Zatím jich ze země, kde je u moci socialistický prezident Nicolás Maduro, dorazilo asi 50 a další se chystají na odjezd.
Venezuela patřila díky svým nerostným zásobám k nejbohatším zemím Latinské Ameriky. Reformy socialistických prezidentů ale zemi přivedly do stavu, kdy občanům chybí jídlo i základní léky.