Šéf parlamentu Guaidó se prohlásil prezidentem Venezuely. Maduro vyzval armádu k zajištění pořádku

Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó, který je vůdcem opozice proti stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi, se ve středu v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Záhy poté ho jako prozatímního šéfa státu uznal americký prezident Donald Trump, jehož krok následovala Organizace amerických států a postupně už i několik latinskoamerických zemí.

Caracas (Aktualizováno: 23:19 23. 1. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maduro později v reakci oznámil, že Venezuela přerušuje diplomatické vztahy se Spojenými státy. Zároveň vyzval americké diplomaty, aby do tří dnů Venezuelu opustili.

Guaidó se úřadujícím prezidentem prohlásil v metropoli před mnohatisícovým davem svých přívrženců. Zvedl při tom pravou ruku jako při složení přísahy. „Přísahám, že oficiálně přebírám pravomoci státní exekutivy jako úřadující prezident Venezuely, abych docílil (ustavení) přechodné vlády a svobodných voleb,“ pronesl.

Pokud se armáda nepřidá k opozici, Maduro protesty ve Venezuele potlačí, předpokládá expert

Číst článek

„Dnes oficiálně uznávám předsedu venezuelského Národního shromáždění úřadujícím prezidentem Venezuely,“ oznámil vzápětí v prohlášení Trump. Ke stejnému postupu zároveň vyzval vlády dalších zemí západního světa. Uvedl také, že USA budou „považovat nelegitimní Madurův režim přímo odpovědný za jakékoli ohrožení bezpečnosti venezuelského lidu“.

Podporu a uznání prozatímním šéfem státu už Guaidóovi daly najevo Argentina, Brazílie, Guatemala, Chile, Kolumbie, Paraguay a Peru. Podle agentury AP by se s oficiálním uznáním Guaidóa měla brzy přidat i Kanada. Nesouhlasný postoj zatím zaujaly Bolívie a Mexiko, které podle mluvčího prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora dál uznává „úřady zvolené v souladu s venezuelskou ústavou“.

Česko chce jednat v EU

Podle vyjádření českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka bude česká diplomacie k výzvě USA uznat vůdce venezuelské opozice prezidentem své kroky koordinovat v rámci EU. Ministr je pro jednotný unijní postup. Podobně se podle agentury Reuters vyjádřila i Francie.

Předseda Evropské rady Donald Tusk následně podpořil venezuelské Národní shromáždění i jejího předsedu Guaidóa. „Doufám, že celá Evropa se sjednotí v podpoře demokratických sil ve Venezuele. Na rozdíl od Madura, má parlamentní shromáždění, včetně Juana Guaidóa, demokratický mandát od venezuelských občanů,“ napsal na twitteru.

Venezuelské Národní shromáždění, v jehož čele stanul 35letý Guaidó v lednu, minulý týden označilo Madura za nelegitimního prezidenta. V takovém případě by podle ústavy měl úřad hlavy státu převzít předseda parlamentu, tedy Guaidó.

Americká vláda zvažovala, že pomůže armádě svrhnout venezuelského prezidenta Madura

Číst článek

Ulice venezuelské metropole Caracasu na výzvu Guaidóa zaplavily desetitisíce lidí demonstrujících proti Madurovi. Davy podle médií vyšly ze stejného důvodu do ulic i v dalších městech. 

Manifestace, ale na podporu Madura, svolala na středu i vládní socialistická strana. Maduro vyzval armádu k zajištění jednoty a pořádku. „Vyjdeme z toho jako vítězové,“ prohlásil směrem ke svým podporovatelům, kteří se shromáždili před prezidentským palácem.

Podle druhého muže Madurovy socialistické strany Diosdada Cabella mají chránit Madura před konspirací k jeho svržení vedenou Spojenými státy. 

Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino na twitteru prohlásil, že se armáda distancuje od jakéhokoliv „samozvaného prezidenta, který má nekalé zájmy“, informovala agentura Reuters.

Panují obavy z možných střetů, ale i z případného tvrdého zásahu bezpečnostních sil, věrných doposud Madurovi, proti účastníkům protivládních demonstrací.

Ochrana před konspirací

V Caracasu už policie proti demonstrantům zasáhla, když podle agentury Reuters použila slzný plyn k jejich rozehnání z důležité komunikace města, kterou blokovali. V městě San Cristóbal přišli o život dva protestující.

Ve Venezuele už není ani chleba. Je to humanitární katastrofa, říká bývalý velvyslanec Slavický

Číst článek

Maduro zahájil další funkční období 10. ledna, ale opozice i mnohé země regionu jeho legitimitu neuznávají. Šestapadesátiletý levicový politik je u moci od března 2013. Od té doby se v zemi konala řada manifestací za demokratické volby a řada protestů proti porušování lidských práv režimem a proti řízené hospodářské politice vlády, kvůli níž kolabuje ekonomika.

Demonstrace se v Caracasu a dalších městech - a to i ve čtvrtích považovaných za bašty přívrženců vlády - konaly už v úterý večer. Podle informací nevládních organizací a policie během nich zemřeli nejméně čtyři lidé, včetně šestnáctiletého hocha, který byl smrtelně zraněn střelnou zbraní.

ČTK, gak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme