Česko 5:4 Švýcarsko

Člověk žil v Americe už před 130 tisíci lety, naznačují paleontologické nálezy. Část vědců ale nesouhlasí

Že Ameriku pro Evropany objevil Kryštof Kolumbus, se učí už na základní škole. Ale kdy se na kontinent dostali lidé poprvé, to najednou není úplně jasné. Vědci si donedávna mysleli, že to bylo asi před patnácti tisíci lety, nové vykopávky ale tuto představu radikálně mění. A jejich objev se dostal i do velmi prestižního vědeckého časopisu Nature.

San Diego/USA Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Paleontologové objevili důkazy, že člověk žil na americkém kontinentu dřív, než se myslelo. | Foto: Reuters

Paleontologům se při vykopávkách podařilo nedaleko amerického San Diega najít kosti mastodontů, které pravděpodobně poničil člověk. V nalezišti, o kterém vědci vědí už od začátku devadesátých let, jsou mastodontí stoličky, žebra ale i kosti dalších vyhynulých zvířat, jako jsou pravlci nebo obří lenochodi.

Mezi nalezenými věcmi jsou i základní kamenné nástroje, kamenné kladivo a kovadlina. Podle Thomasa Deméra ze Sandiegského přírodního muzea kosti leží na místě, kde před 130 000 lety mohlo být vhodné místo k vytvoření primitivní osady.

Samotný nález kostí by žádným překvapením nebyl. Zvláštní je ale stáří 130 000 let. Datování je určené poměrně přesnou uranovo-thoriovou metodou, která má odchylku necelých deset tisíc let. V dané době ale podle současných vědeckých poznatků na americkém kontinentě ještě žádní lidé nebyli.

A na přirozený výskyt kostí to nevypadá, na to jsou podle vědců příliš zvláštně rozmístěné a poškozené. Vypadá to podle vědců tak, že se někdo kosti pokoušel rozbít, možná za účelem výroby nástrojů nebo ve snaze dostat se k výživnému morku.

Stopy na nalezených mastodontích kostech ukazují na přítomnost člověka na kontinentu před 130 000 lety. | Foto: Reuters

Jak už vědci uvedli při prvním kole vykopávek, jde pro ně o záhadu. „Anomálie. To je to slovo, které to tady vystihuje. Nezvyklé uložení ostatků, jejich neobvyklé rozmístění, nezvyklé množství a typy kostí. Jsou tady také zvláštní kamenné úlomky. Po celém nalezišti jsou také nezvyklé úlomky skloviny. Celé to vůbec nedává smysl. Takto nevypadají přirozené nánosy," řekl Thomas Demér ze Sandiegského přírodního muzea.

Pokud se prokáže, že jde opravdu o lidské dílo, znamenalo by to především, že současné vědecké poznatky o šíření lidského druhu nejsou přesné. Doposud se totiž vědci domnívali, že lidstvo se na americký kontinent dostalo před patnácti tisíci lety, když v době ledové některé kmeny překonaly Beringovu úžinu mezi Ruskem a Aljaškou díky poklesu mořské hladiny.

Zásadní otázkou je, jak by se tam lidé mohli dostat dříve. Možnosti přichází v úvahu dvě, buď se tam předkové lidí dostali při předchozí době ledové, která ale byla mnohem dříve než před 130 tisíci lety, nebo se tam dostali na lodích.

Protože jde o tak přelomový objev, pokoušela se řada vědců výsledky výzkumu rozporovat, důkazy jsou ale silné. Mezi nejsilnější protiargumenty patří například to, že ve vykopávkách nejsou žádné lidské kosti, nejde tak prokázat, že mastodonta skutečně zabil člověk. Na kostech také nejsou jinak obvyklé známky, že z nich někdo odřezával maso.

Důvěryhodnost nálezu ale nepřímo potvrzují další vykopávky, doktor Al Goodyear z Jižní Karolíny například v loňském roce nalezl kamenné nástroje, které by mohly být staré asi 50 tisíc let. Zatím se mu ale nepodařilo přesvědčit paleontologickou komunitu, která je podle americké NBC velmi konzervativní.

Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme