Portugalsko 2:1 Česko

Pražský Žižkov je Žižkovem od roku 1420, říká historik Čornej a vydal průvodce tamními ulicemi i historií

Příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn jedné čtvrti – to je kniha Husité na Žižkově. „Z původního Žižkova zůstaly jen dvě třetiny. Na konci 70. let přišel komunistický režim s asanací, symbolicky to mělo být odčinění křivdy, která byla páchána na žižkovském proletariátu kapitalistickou společností,“ vysvětluje historik Petr Čornej v pořadu Mozaika na Vltavě.

Praha-Žižkov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Historik Petr Čornej

Historik Petr Čornej | Foto: Tomáš Vodňanský | Zdroj: Český rozhlas

„Žižkov se začalo říkat Vítkovu už v roce 1420, první písemný doklad je z roku 1427. Na vojenských mapách z 18. století je ten kopec pojmenován Žižka Berg, nikoli Vítkov. Čili Žižkův vrch, Žižkova hora, přibližuje Petr Čornej, který mimo jiné napsal obsáhlou monografii Jan Žižka, za kterou v roce 2020 získal cenu Kniha roku Magnesia Litera.

Přehrát

00:00 / 00:00

Historická paměť se proměňuje a každá doba a každá generace preferuje jiné hrdiny, jiné hodnoty, prostě má jiný pohled na minulost, říká v rozhovoru Petr Čornej

Žižkov zůstal místem paměti na husity a na Žižkovu bitvu, kterou tam svedl právě v roce 1420, i v dalších staletích.

„Ale obec Žižkov vznikla až v 60. letech 19. století, původně jako součást Vinohrad, od nichž se definitivně oddělila ve druhé polovině 70. let 19. století a od roku 1881 byla samostatným městem, které vplynulo v roce 1922 do velké Prahy,“ popisuje Čornej.

„Vlastním zakladatelem Žižkova byl stavitel Karel Hartig, nadšený český národovec, který plál láskou k Husitům a budoval Žižkov jako místo dějinné paměti na Husity, zvláště ty radikální,“ doplňuje.

Od národního obrození

Husité jsou za hrdiny považováni od národního obrození, přibližuje Čornej. „Je to dáno sepětím dějinné tradice s emancipačním zápasem české politiky v rámci Habsburské monarchie,“ vysvětluje.

Vyrůstal jsem ve stínu Jana Žižky, říká historik Čornej. Husitský vojevůdce ho fascinoval od dětství

Číst článek

„Česká politika si říkala: Když budeme mít jako vzor husity, kteří byli radikální, důslední, bojovní a postavili se proti všem, tak sami dosáhneme těch cílů, které jsme si stanovili. To znamená politické a národní svébytnosti v rámci rakouského soustátí,“ připomíná historik.

„A když po roce 1945 komunisté zjistili, že dějinná paměť na husity stále rezonuje, tak se pasovali do strážce jejich odkazu a udělali z nich sociální revolucionáře. Ačkoliv sociální složka husitského zápasu byla jen jednou z mnoha, výraznější byla náboženská nebo stavovská,“ přibližuje.

Atmosféra se vytrácí

Dnes se Žižkov mění. „Z původního Hartigova Žižkova zůstaly jen dvě třetiny. Na konci 70. let přišel komunistický režim s asanací, která byla motivována neuspokojivými životními podmínkami i špatnou dopravní situací. Také to mělo být symbolické gesto, odčinění křivdy, která byla páchána na žižkovském proletariátu kapitalistickou společností,“ vysvětluje Čornej.

Byl Jan Žižka skvělý vojevůdce, nebo padouch? ‚Vidím ho jako vojáka a šlechtice,‘ říká historička

Číst článek

Padlo tak patnáct bloků mezi náměstím Barikád a Prokopovým náměstím. Naprosto se změnil charakter Olšanského náměstí a Olšan. Dnes to pokračuje hlavně salámovou metodou, nové stavby rostou i v prolukách,“ shrnuje Čornej a dodává:

„Specifická atmosféra, která dělala Žižkov Žižkovem, se ale vytrácí. Je to samozřejmě dáno  generační proměnou obyvatel.

Svou knihu Husté na Žižkově psal tak, aby některé kapitoly sloužily jako průvodce.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Šárka Jančíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme