Vědci objevili novou techniku lovu hřebenatek. ‚Osvětlíte je a ony přijdou‘, říká oceánolog
Vědci náhodou objevili neobvyklou techniku lovu hřebenatek, když zjistili, že tyto mořské mlže zřejmě přitahuje světlo. Tvrdí, že nový způsob rybolovu by mohl zmenšit škody na mořském dně a zároveň maximalizovat úlovek, napsal deník The Guardian.
Oceánolog Rob Enever a jeho tým ze společnosti Fishtek Marine, která se zabývá poradenstvím pro rybáře, navrhli malé podvodní světlomety, které mají snížit nutnost používat ryby jako návnadu do pastí na kraby a humry. Světla však nečekaně přilákala hřebenatky.
„Je to jako diskotéka pro hřebenatky - osvětlíte je a ony přijdou. Je s podivem, že to ještě nikdo neobjevil,“ uvedl Enever.
Velrybí trus je hnojivo, zjistil německý vědec Smetacek. Umělé výkaly by mohly zachránit planetu
Číst článek
Tyto slanovodní škeble jsou podle statistik britské vlády komerčně nejcennějším úlovkem v Anglii a čtvrtým nejhodnotnějším druhem vyloveným ve Spojeném království.
Většinou se loví pomocí sítí, které jsou taženy po mořském dně, a poškozují ho tak.
Hřebenatky svatojakubské, z jejichž svalu kuchaři připravují mušle svatého Jakuba, je možné lovit také ručně. Je to však pracnější, časově náročnější a dražší.
Enever, který se specializuje na snižování dopadů rybolovu na mořské prostředí pomocí technologií, v roce 2019 vyzkoušel lov krabů a humrů pomocí světel.
Rybář Jon Ashworth, který s ním spolupracoval, v osvícených pastích nenašel více korýšů, objevil v nich ale obrovské množství hřebenatek.
Radši modré světlo
Mořský biolog poté cíleně zopakoval své pokusy. V celkem 985 vrších se světlomety ulovil 518 hřebenatek, v 901 kontrolních pastích bez světel objevil pouze dva mlže. Jeho výzkum tento týden zveřejnil odborný časopis Journal of Fisheries Research.
Pod ledem v Antarktidě našli vědci největší kolonii ryb na světě. Mají průsvitná těla a bílou krev
Číst článek
„Je to jedna z nejzajímavějších věcí, s jakou jsem se za celou svou kariéru setkal. Je to opravdové překvapení,“ řekl spoluautor studie Bryce Stewart, který hřebenatky studuje již 20 let.
Vysvětlil, že oči těchto měkkýšů, kterých mají až 200, mají místo čoček zrcadla, pomocí kterých zaostřují světlo.
Je podle něj možné, že osvětlené oblasti upřednostňují, protože v nich snáz hledají útočiště před predátory, nebo proto, že je snazší tam najít plankton, kterým se živí.
Enever a jeho tým nyní pokračují ve zdokonalování své technologie. Další pokusy v nádržích například ukázaly, že hřebenatky více přitahuje modré než bílé světlo.
Pokud se vědcům podaří navrhnout světelný systém vyvinutý speciálně pro lov hřebenatek, mohlo by to podle Stewarta otevřít možnosti, jak tuto činnost provádět ve velkém měřítku a udržitelněji.
