Na pohled nevábné zvířátko netrpí rakovinou a prakticky necítí bolest
Většina lidí při pohledu na tohoto živočicha pronese citoslovce fuj, blé a tak podobně. Možná tak trochu nevábně vypadající zvířátko je ale v mnoha ohledech unikátní a stojí za pozornost. Řeč je o rypoši lysém, hlodavci pocházejícím z Afriky.
Zoologická zahrada v Plzni je jediná v České republice, kdo rypoše lysé chová. V jejich expozici lze pozorovat tyto jedince v uměle vytvořených nasvícených trubkách, které mají simulovat jejich přirozené prostředí.
Rypoš si totiž běžně hloubí systém chodeb v zemi: „Tento systém bývá až několik desítek metrů hluboko a podle toho, jaká je okolní teplota, se toto zvíře zahrabává hlouběji, nebo naopak. Rypoši v těchto chodbách neustále něco stěhují a přesouvají,“ řekla v úvodu chovatelka malých savců v plzeňské zoo Kristýna Rothová.
Ve volné přírodě se pohybují tedy povětšinou v naprosté tmě: „Vidí minimálně, rozeznávají pouze tmu a světlo a jsou zcela uzpůsobeni životu v podzemí. Mají také velmi zajímavé zuby a celkově tlamu. Jejich zuby jsou v podstatě před ústy, což jim umožňuje hloubit hlínu, aniž by jim napadala do tlamy.
Mládě luskouna dostalo v Zoo Praha jméno Šiška. Kvůli jejich šupinám jde o nejpašovanější savce světa
Číst článek
Sociální struktura jako u včel
Co se týče sociální struktury, žijí ve skupině o desítkách jedinců. Rozmnožuje se však pouze dominantní samice, kdy zbylí rypoši jsou spíše takoví pěšáci, kteří mají různé funkce – brání vchody do nor, získávají potravu atd. Sociální strukturou je rypoš nejvíce podobný například včelám,“ popsala Rothová.
Tím výčet unikátů tohoto hlodavce nekončí. Rypoš prakticky necítí bolest. „Dále u nich nebylo prokázáno nádorové bujení a mají také velkou regenerační schopnost. V budoucnu by jejich geny mohly být klíčové ve výzkumu nádorových onemocnění, případně genů ovlivňujících vnímání bolesti. To vše by mohlo napomoci v medicíně,“ uvedla chovatelka.
Kolika let se může dožít rypoš lysý? Možná budete překvapeni. Poslechněte si reportáž nahoře v článku.
