Technologie inspirovaná přírodou. Berušky možná ovlivní skládaní deštníků nebo solárních panelů

Slunéčko sedmitečné by mohlo inspirovat technologické inovace v robotice, lékařství nebo třeba při výrobě satelitních antén. Jinak by se jednou mohl skládat i obyčejný deštník, který od dob svého vzniku funguje prakticky stejně. Může za to výzkum vědců Tokijské univerzity, kteří zkoumali, jak přesně slunéčka skládají křídla pod své červené, tečkované krovky.

Tokio Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slunéčko sedmitečné, lidově nazývané též beruška | Foto: Flickr/ Brian Tomlinson/ Creative Commons Attribution 2.0 Generic

Tým profesora Kazuye Saita by rád našel lepší způsob, jak skládat a rozkládat solární panely nebo třeba antény, které na palubách raketoplánů putují do vesmíru. I když vědci mají skládání křídel hmyzu poměrně dobře zmapované, prozkoumání celého procesu umožnila až moderní technologie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Technologie inspirovaná přírodou. Berušky možná ovlivní skládaní deštníků nebo solárních panelů. Natáčela Tea Parkanová

„Dříve znali křídlo složené, když se podívali pod krovky brouka, nebo znali křídlo rozložené, když si ho poté pod mikroskopem někde napnuli. Proces skládání ale sledovat nemohli, to se dá vlastně až dnes, díky různé skenovací technice, tomografii a podobně," popisuje entomolog Národního muzea Jíří Hájek.

Japonští vědci vyzkoušeli řadu technik, než se jim povedlo najít tu správnou. Z tvrzené pryskyřice, která se jinak hojně používá v kosmetických salonech na umělé nehty, ručně vytvořili tenkou, průhlednou a dostatečně pružnou umělou krovku.

Umožnila jim vidět, co se děje s křídlem pod ní. Počítačová tomografie pak odhalila, že se křídla slunéčka rozkládají podobným způsobem jako klasický krejčovský metr. Nemají žádný kloub, křídlo se roztáhne díky tlaku žilek na jejich povrchu.

Slunéčko sedmitečné s roztaženými hnědými křídly, které běžně schovává pod červenými tečkovanými krovkami. | Foto: Pixabay/ ElinaElena/ CC0 Public Domain

„Rozhodně to je proces složitý a komplikovaný. Využívá se při něm toho, že jednotlivé části křídla mají odlišnou tloušťku a strukturu, tudíž mají i odlišné fyzikální vlastnosti. Některé části křídla se dokážou snadno přeložit, jiné jsou pružné a naopak mají tendenci to křídlo rozvinout. Kolegové zjistili, že jsou k tomu potřeba krovky. Slunéčko ho není bez krovky schopné efektivně a jednoduše složit," vysvětluje Jiří Hájek.

Příroda je velkou inspirací pro nejrůznější technologie. Například některá lepidla se vyrábí po vzoru lepivých látek, které nacházíme v přírodě. Od hmyzu pak čerpá inspiraci podle entomologa z Biologického ústavu Akademie věd Pavla Sroky třeba robotika.

„Pohyb hmyzu je poměrně unikátní a dost efektivní systém. V poslední době se vyvíjejí i umělí roboti, kteří využívají podobný systém pohybu jako hmyz. Ať už při chůzi nebo třeba při letu," přibližuje Sroka.

Pokud jde o výzkum křídel a krovek slunéček sedmitečných, tak ta by prý mohla být inspirací třeba pro nový design deštníku. Tedy vynálezu, který se za uplynulých tisíc let prakticky nezměnil.

Tea Parkanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme