Američtí vědci našli u myší vypínač bolesti. ‚Přelomový objev,‘ hodnotí genetik Pačes

Badatelé ze Severní Karolíny objevili v mozku myší dosud neznámý ústřední vypínač bolesti. Našli ho v amygdale, oblasti známé hlavně jako sídlo emocí. Nervové signály, které se odtud šíří, potlačují pocit bolesti v nejméně 16 jiných oblastech mozku.

Laboratoř Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Myš (ilustrační foto)

Ilustrační foto | Zdroj: Pexels | CC0 1.0

Výzkum bolesti se dříve soustředil hlavně na ta místa v mozku, která bolest aktivují. Autory studie naopak zajímalo, zda bolest některá mozková centra vypne. Souvislost bolestí s emocemi je navedla k nervovým buňkám zvaným CeAga. Ty jsou činné při celkové anestezii. Název vypovídá o tom, že leží v centrální amygdale.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové

Objev, že signály od nich umí vypnout bolest, umožnila dnes už zavedená metoda zvaná optogenetika. Při ní vědci řídí nervové buňky světlem. Prostřednictvím laserového paprsku zapnou nebo vypnou konkrétní oblast mozku. „Můžeme do DNA myši vložit látky, které se světlem stimulují, a do mozku zavést velice tenké optické vlákno a tím ho modulovat,“ vysvětluje molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.

Jogín a placebo

Američtí vědci píchli pokusným myším do tlapky malé množství alkoholu – formaldehydu. Když měly myši vnímání bolesti vypnuté, po světelném signálu si ji opět uvědomily a začaly si bolestivé místo olizovat. Naopak zvířata se zapnutými okruhy bolesti ji vnímat přestala. „To, že existuje centrum, které po stimulaci vypne bolest v celém těle, aniž by byl jedinec v bezvědomí, je přelomový objev,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus genetik.

Bolest je signál nebezpečí. Dává nám vědět, když se něco děje. To, že ji vnímáme různými centry, bylo známo. Jenže proč ji někdy necítíme, i když zpráva o ní doběhla do mozku? „Možná to souvisí i s pokroky výzkumu mozku. Existují všeobjímacící neurony, které vysílají výběžky po celém mozku a míří do limbického systému. Amygdala je jeho součástí,“ říká imunolog a buněčný biolog Jan Černý.

„Máme-li orgán, kterým dokážeme bolest vypnout, když se to někdo naučí, třeba jogín nebo když se mozek zapne ve stresu, vysvětluje to věci, které jsme měli zatím potíže vysvětlit,“ argumentuje Pačes. Američtí autoři studie se dokonce snaží zjistit, zda s nově objeveným vypínačem bolesti nesouvisí i efekt placeba, tedy jev, kdy se pacientovi uleví, i když dostane pilulku, ve které nebyla účinná látka.

„Tak malá část mozku dokáže ovlivňovat tolik různých typů chování, které jsme si dřív nedokázali lokalizovat,“ upozorňuje Černý i s poukazem na rozdíl mezi velikostí a vzhledem levé a pravé amygdaly u mužů a žen. Otázkou proto zůstává, jestli by objev vypínače bolesti v amygdale mohl přispět i k odlišnému vnímání bolesti u obou pohlaví.

Nová generace léčiv

Studie, která vedla k objevu ústředního vypínače bolesti, proběhla v Severní Karolíně, dozoroval ji americký Národní ústav zdraví a vyšla v prestižním časopise pro neurovědy Nature Neuroscience. Vědci se teď budou snažit zjistit, zda může vést k vývoji nové generace analgetik, léčiv proti bolesti.

„Je potřeba zjistit, nakolik je tato část amygdaly ovlivnitelná,“ říká Pačes. Vědci teď budou podle něj zkoumat, jaké geny se v této části amygdaly zapínají a jak se nervové buňky v ní liší od jiných.

„Známe-li buňky odpovědné za vypínání bolesti, můžeme je izolovat a najít bílkoviny, které syntetizují,“ vysvětluje Černý. Právě na unikátní přijímače signálů – receptory – na povrchu těchto buněk by se mohl navázat budoucí lék.

Bolest a smrt

Léčiva založená na objevu centrálního vypínače bolesti by podle imunologa měla význam hlavně pro pacienty s chronickou bolestí. Bude ale také třeba pohlídat zneužití objevu například ve sportu nebo vojenství. Vědci se také ptají, jak se při potlačování bolesti lišíme od zvířat?

Červená, nebo zelená? Nové čočky izraelských vědců pomůžou proti nejčastějšímu typu barvosleposti

Číst článek

„Bolest vnímají živočichové velice brzo v evoluci, ale ne jako člověk. U nás prochází amygdalou, souvisí s emocemi,“ upozorňuje Černý. Otázkou tedy zůstává, který živočich si podobný vypínač „pořídil“ jako první.

„Když uniká kořist lovci, může být pořádně zraněná, přesto běží, jako by ji nic nebolelo,“ připomíná Pačes. „Můžeme být součástí něčeho hlubšího, co se může spouštět v extrémním stresu, někde na konci našich dnů, a co souvisí s fenoménem umírání,“ uzavírá Černý.

Poslechněte si celý pořad Laboratoř, ve které imunolog Jan Černý a molekulární genetik Jan Pačes debatují také o prospěšnosti bakterií ve střevech kojenců a o tucích, které zhoršují soustředění.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme