Výzkum: Změna klimatu může za přibližně pětinu každoročních úmrtí souvisejících s horkem v Česku

Jedno ze tří úmrtí souvisejících s horkem po celém světě od roku 1991 lze připsat změně klimatu. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, založeného na datech z více než 40 zemí včetně Česka. Studii o vlivu globálního oteplování na lidské zdraví zveřejnil časopis Nature Climate Change.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sucho, horko, kůrovec. Německé lesy postupně vymírají

Střední Evropa patří k oblastem, kde je podíl změny klimatu na vyšší počet úmrtí souvisejících s horkem nejmenší. Ilustrační foto | Foto: Václav Jabůrek | Zdroj: Český rozhlas

Řada vědeckých výzkumů z poslední doby se snaží odhadnout dopady, které v budoucnu přinese postupující změna klimatu na životní prostředí i lidské životy. Nová studie ukazuje, jak se globální oteplování projevuje na zdraví lidí už teď v celosvětovém měřítku. Badatelé došli k závěru, že v průměru 37 procent úmrtí spojených s horkem v posledních desetiletích lze celosvětově připsat změně klimatu. Rozpětí se pohybuje od 20 do 76 procent podle dané lokality.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si příspěvek Štěpána Sedláčka

V jihovýchodní Asii nebo na Blízkém východě horka v důsledku globálního oteplování působí o více než 50 procent víc úmrtí. Vůbec nejhorší je situace v Latinské Americe, zemích jako jsou Ekvádor nebo Kolumbie. S výjimkou částí Afriky a Asie, odkud vědci neměli k dispozici data, je rozsah studie opravdu celosvětový.

Vědci vycházeli z informací nashromážděných ze 732 lokalit, především měst. Data o úmrtnosti a teplotách z let 1991 až 2018 z více než čtyřiceti zemí světa badatelé porovnali s namodelovaným scénářem bez antropogenní změny klimatu, tedy stavem světa bez vlivu globálního oteplování. Na základě statistických modelů pak došli ke zmíněnému odhadu.

Výzkum vedla univerzita London School of Hygiene & Tropical Medicine spolu s Bernskou univerzitou v rámci mezinárodní sítě výzkumných týmů, které zkoumají souvislosti mezi změnami životního prostředí a klimatu na zdraví.

Dokud se nezmění myšlení člověka, nezmění se nic, říká truhlář Zbyněk Nyč

Číst článek

„Záměrem studie bylo vzít dopad vysokých teplot vzduchu na úmrtnost za aktuálního klimatu a porovnat jej se scénářem, který je oproštěný od vlivu člověka, tedy o nárůst skleníkových plynů a nárůst teploty. Ten na konci sledované řady činí přibližně 1°C. To je rozdíl mezi reálnou teplotou a tou, která by tady byla hypoteticky bez vlivu člověka,“ vysvětluje klimatolog Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který spolu s kolegou Janem Kyselým, patří k 70 autorům mezinárodní studie.

Střední Evropa patří k oblastem, kde je podíl změny klimatu na vyšší počet úmrtí souvisejících s horkem nejmenší. Ale rozhodně není zanedbatelný. Podle Urbana je zodpovědný zhruba za pětinu.

„V našich předchozích studiích odhadujeme, že třeba v roce 2015 v souvislosti s horkem zemřelo v České republice necelých tisíc lidí. Když to zjednodušíme, tak tato studie říká, že zhruba 20 procent bylo navíc kvůli klimatické změně. Samozřejmě je to hodně zjednodušené, protože u té konkrétní horké vlny je otázkou, o kolik byla intenzivnější kvůli klimatické změně. Ale takto zjednodušeně se to dá přenést na naše výsledky,“ podotýká český odborník na environmentální epidemiologii s tím, že celosvětová studie zahrnuje meteorologická a zdravotní data z Prahy, Brna a Ostravy. Ve městech je přitom dopad horka nejvyšší, takže pro celou ČR by mohl být podle Urbana vliv o něco nižší.

Extrémní vedra a tropické dny

Výzkum ukazuje, že negativní dopady postupující změny klimatu na zdraví lidí dávno nejsou otázkou budoucnosti. „Myslíme si, že problémům souvisejícím s klimatickou změnou bude čelit až další generace. Ale je to něco, před čím stojíme už teď. Tohle břemeno bude čím dál těžší a musíme s tím něco dělat,“ uvedla ve vyjádření pro americký deník New York Times hlavní autorka této studie Ana Maria Vicedo-Cabreraová z Bernské univerzity.

Lidé se s negativním dopadem změny klimatu na zdraví potýkají na všech kontinentech, ale tyto projevy nejsou rovnoměrně rozložené. V případě úmrtí souvisejících s horkem například vidíme větší zátěž u řady chudších, rozvíjejících se států v Latinské Americe nebo Jihovýchodní Asii.

Bazén je pro zástupce nastupující kosmopolitní třídy forma luxusu. Ne kvůli penězům, ale zásobám vody

Číst článek

Je jasné, že s rostoucími teplotami se to bude zhoršovat a proto je podle vědců třeba rychle omezit vypouštění skleníkových plynů do atmosféry, aby horka v budoucnu nebyla ještě mnohem extrémnější. Vzhledem k setrvačnosti klimatu je vedle toho třeba se připravit na to, že teplota dál poroste, i kdyby emise ustaly ze dne na den.

„Bude stále narůstat počet tropických dní s teplotami nad 30 stupňů. Letos to třeba tak být nemusí, ale v dlouhodobém horizontu už je téměř jisté, že četnost těchto období s extrémními vedry bude dále přibývat. I díky stárnutí populace narůstá počet obyvatel, kteří budou vůči těmto vysokým teplotám zranitelní. Proto je určitě dobré se zaměřit na jejich ochranu pomocí různých adaptačních opatření v rámci plánování měst a podobně,“ dodává Urban.

Server The Conversation v pochvalném článku o této studii dodává, že vzhledem k dalším přímým i nepřímým zdravotním rizikům spojeným s extrémními vedry i chybějícími daty z částí Afriky a Asie je aktuální vliv změny klimatu na úmrtnost související s horkem nejspíš ještě větší.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme