Robot ovocnářem. Vědci ze dvou českých univerzit vyvíjí robotickou platformu pro česání jablek

Pamatuje si všechna jablka v sadu a v době sklizně je trhá ve dne i v noci. Takového robotického pomocníka pro ovocnáře se teď snaží vyvinout tým České zemědělské univerzity (ČZU) a Českého vysokého učení technického (ČVUT) ve spolupráci s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy. Mají před sebou ještě několik let výzkumu, ale tento týden poprvé sbírali data v sadu pomocí robotického vozítka.

Tento článek je více než rok starý.

Holovousy Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čeští ovocnáři budou chtít více kontrol jablek z Polska. (Ilustrační snímek)

Jedním z úkolů, který teď vědci řeší, je, že se robot musí naučit správně rozpoznávat jablka a orientovat v sadu (ilustrační foto) | Foto: Nathan Hulsey | Zdroj: Fotobanka Unsplash

„Robotická platforma má na sobě řadu senzorů a pomalu se vydává mezi jabloně do sadu. Jsou tam umístěny kamery, včetně hloubkové, lidar a testujeme ultrazvukové senzory. Bude toho mít ale ještě více. Potřebujeme nasnímkovat jabloně před tím, než budou sklizeny,“ vysvětluje Jakub Jura ze strojní fakulty ČVUT v Praze.

„Jedna z věcí, která se běžně provádí ručně, je, že se počítají květy a plůdky, a pak se ten počet se redukuje. To se pokusíme udělat strojově,“ doplňuje Jura.

Záchrana už nemusí trvat hodiny. Unikátní český software usnadňuje pátrání po ztracených lidech

Číst článek

Tým vědců ze dvou univerzit už v sadu u obce Holovousy na Jičínsku byl mnohokrát. Potřebují nasbírat proměnlivé informace o jabloních v průběhu celého roku. Doposud sbírali data o stromech, květech i plodech pomocí senzorů, které přenášeli z místa na místo. Teď poprvé měří v pohybu.

„Je to robotická platforma, která je postavena na podvozku Spider. Tomu uděláme řídící jednotky – odometrii – elektroniku, která umožňuje autonomní provoz platformy. Máme připravený i elektrický pásový podvozek,“ říká Milan Kroulík z ČZU.

Jedním z úkolů, který teď vědci řeší, je, že se robot musí naučit správně rozpoznávat jablka a orientovat v sadu. „My mu musíme ukázat, co to ten sad vlastně je,“ poznamenává hlavní koordinátor celého projektu Lubor Zelený, který vede oddělení genetiky a šlechtění ve výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy.

Digitální dvojče sadu

Robot v sadu provádí měření i během noci pouze za svitu přenosného umělého osvětlení. „Proměnlivé podmínky osvitu za dne jsou pro prostorové vidění velkou komplikací a v okamžiku, kdy vytvoříme konstantní světelné podmínky, tak je celý proces jednodušší,“ vysvětluje Jakub Jura z ČVUT s tím, že vedle robota s přibývajícími daty vzniká i digitální dvojče celého sadu.

Ideálním výsledkem by na konci výzkumného projektu v roce 2025 bylo mít hotový informační systém, robota a upravený sad, kde by šlo jablka česat automaticky pomocí stroje bez ohledu na denní dobu.

„Existují mechanizační prostředky, kde přijde platforma, zatřese se stromem, oklepe jablka na zem. Pak jede další stroj, který je buď nahrne a sesbírá. V tomto způsobu je to vyřešeno. Pro sklizeň tržních jablek první jakosti musí být plod bez otlaků a se stopkou. To vyřešené není,“ podotýká Lubor Zelený.

Podobný systém se teď snaží věci vyvinout také v Izraeli nebo Spojených státech.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme