Embryo dokáže úspěšně přežít nedostatek kyslíku, vysvětluje vědec

Jak reaguje lidský plod na nedostatek kyslíku? Hostem Magazínu Leonardo byl Ondřej Naňka z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ten zkoumá vývoj cévní soustavy a srdce v důsledku hypoxie, tedy nedostatku kyslíku.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidské embryo, stáří 6 až 7 týdnů | Foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Uživatel: lunar caustic

„Náš výzkum probíhal na kuřecím modelu, tedy vejci. Ale i u člověka je to tak, že celý náš embryonální vývoj jede na nižší procento kyslíku než po narození,“ uvedl vědec.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Magazín Leonardo!

To je dáno tím, že cesta kyslíku přes placentu a další kanály je složitá. „Organismus proto musí hledat způsoby, jak co nejlépe kyslík využít, a má k tomu různé prostředky.“

Předpokladem pro podrobnější výzkum problému okysličení embrya je pro to možnost sledovat, jak se nedostatek kyslíku v tkáních projeví.

„Měli jsme barvu, která reaguje v tkáních tam, kde je nižší množství kyslíku...A viděli jsme, že pokud embrya jdou do mírné hypoxie (nedostatek kyslíku), tak se startuje produkce a rozrůstají se cévy, aby do tkání přinesly více kyslíku.“

Když ale vědci pokračovali v prohlubování nedostatku kyslíku, embrya umírala. „Protože se jim včas nevyvinuly koronární cévy. V případě mírné hypoxie embrya přežívala poměrně dobře díky zmíněným kompenzačním efektům,“ uvedl Naňka.

Zajímavé bylo naopak zvýšení množství kyslíku. „Tehdy se v embryu vyskytly takzvané kyslíkové radikály, které organismu škodí. A protože zárodek ještě nemá vytvořeny enzymy, které tyto kyslíkové radikály zneškodňují, embrya umírala.“

Z těchto zjištění vyvodili badatelé to, že existuje určité pásmo, ve kterém embryo úspěšně přežívá dlouhodobý nedostatek kyslíku.

„Díky tomu jsme schopni vysvětlit řadu patologií z fetální medicíny. Procházeli jsme například patologické nálezy, proč umírají předčasně narozené děti a jak vypadá jejich myokard, a to korelovalo s našimi nálezy,“ shrnul Ondřej Naňka.

Ondřej Čihák, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme