Embryo dokáže úspěšně přežít nedostatek kyslíku, vysvětluje vědec

Jak reaguje lidský plod na nedostatek kyslíku? Hostem Magazínu Leonardo byl Ondřej Naňka z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ten zkoumá vývoj cévní soustavy a srdce v důsledku hypoxie, tedy nedostatku kyslíku.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidské embryo, stáří 6 až 7 týdnů | Foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Uživatel: lunar caustic

„Náš výzkum probíhal na kuřecím modelu, tedy vejci. Ale i u člověka je to tak, že celý náš embryonální vývoj jede na nižší procento kyslíku než po narození,“ uvedl vědec.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Magazín Leonardo!

To je dáno tím, že cesta kyslíku přes placentu a další kanály je složitá. „Organismus proto musí hledat způsoby, jak co nejlépe kyslík využít, a má k tomu různé prostředky.“

Předpokladem pro podrobnější výzkum problému okysličení embrya je pro to možnost sledovat, jak se nedostatek kyslíku v tkáních projeví.

„Měli jsme barvu, která reaguje v tkáních tam, kde je nižší množství kyslíku...A viděli jsme, že pokud embrya jdou do mírné hypoxie (nedostatek kyslíku), tak se startuje produkce a rozrůstají se cévy, aby do tkání přinesly více kyslíku.“

Když ale vědci pokračovali v prohlubování nedostatku kyslíku, embrya umírala. „Protože se jim včas nevyvinuly koronární cévy. V případě mírné hypoxie embrya přežívala poměrně dobře díky zmíněným kompenzačním efektům,“ uvedl Naňka.

Zajímavé bylo naopak zvýšení množství kyslíku. „Tehdy se v embryu vyskytly takzvané kyslíkové radikály, které organismu škodí. A protože zárodek ještě nemá vytvořeny enzymy, které tyto kyslíkové radikály zneškodňují, embrya umírala.“

Z těchto zjištění vyvodili badatelé to, že existuje určité pásmo, ve kterém embryo úspěšně přežívá dlouhodobý nedostatek kyslíku.

„Díky tomu jsme schopni vysvětlit řadu patologií z fetální medicíny. Procházeli jsme například patologické nálezy, proč umírají předčasně narozené děti a jak vypadá jejich myokard, a to korelovalo s našimi nálezy,“ shrnul Ondřej Naňka.

Ondřej Čihák, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme