Jak ochránit vojenský materiál shozený z letadla? Důležité je zkoumat náraz

Průlet armádní casy nad letištěm v Chrudimi. V rychlosti zhruba 220 kilometrů za hodinu vojáci shazují padákové soupravy s nákladem, který může vážit až stovky kilogramů. I tak může vypadat výzkum vědců z Univerzity obrany. Armádní vědci chtějí zjistit, čemu všemu musí náklad při nárazu na zem čelit. Téma magazínu Experiment.

Magazín Experiment Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„V první řadě nás zajímají křehčí materiály, jako je třeba elektronika, spojovací prostředky, zbraně, zbraňové systémy a určité druhy specifické munice,“ upřesňuje pro Radiožurnál Miroslav Polach z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý Magazín Experiment z 25. listopadu 2023

„V současné době zavádíme do armády spoustu nových materiálů a musíme řešit i jejich bojeschopnost – trvanlivost a tak dále. A jedna z věcí, která bezpečnost materiálu a efektivitu jeho využití ovlivňuje, je přeprava,“ vysvětluje.

Do různých nákladů proto vědci dávají senzory. Například do lepenky, která je naspodu velkých palet. V těch můžou být třeba dlouhé zbraně.

„Do lepenky vyřízneme otvor, který odpovídá tvaru měřícího přístroje, zaaretujeme to a zakryjeme, abychom zabránili dalšímu pohybu. Data odebíráme po shozu,“ popisuje Miroslav Polach, zatímco ke svému notebooku připojuje senzor, tedy malou černou krabičku.

„Měří v čase přetížení, které vzniká při přepravě, relativní vlhkost nebo teplotu,“ doplňuje. Pro stávající výzkum jsou zásadní hlavně dva údaje: to, jak velký náraz na náklad působil a jak dlouho trval.

„Když si představím sílu, která na nás působí, když do nás udeří boxer, tak on vyvinul sice velkou sílu, ale následek je krátkodobý a není pro nás zpravidla fatální. Druhý příklad je slon, který nás zašlápne. To je síla, která není tak velká, ale trvá mnohem delší dobu,“ vysvětluje názorně Polach.

Spolupráce Brno – Praha

Senzory ale můžou být i na jiných místech než ve zmíněné lepence. Třeba ve speciálně ušité kapse, která se k nákladu připevňuje na bezpečné místo tak, aby nedošlo k poškození nebo ztrátě měřícího přístroje.

OBRAZEM: V Děčíně vyrábějí nafukovací tanky. Návnady ze syntetického hedvábí oklamou radary

Číst článek

„Může být připoutaná přímo v nákladu nebo pod nosným systémem u padáků,“ říká Martin Kratochvíl, který je náčelníkem střediska výsadkové přípravy a má na starost i zásobování jednotek shozem nákladních padáků.

Univerzita obrany teď dokončuje pilotní fázi výzkumu, který provádí ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem ve Kbelích.

„Kdybychom potom chtěli řešit v dalších fázích nějaké speciální výztuhy nebo tlumiče, tak máme navázanou prvotní spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně, z Ústavu konstruování, se kterými budeme spolupracovat na vývoji,“ dodává Polach z Fakulty vojenského leadershipu.

Jeho kolegové řeší i otřesy věcí převážených po silnici. Výsledky můžou v budoucnu posloužit také v civilním sektoru nebo při zásobování míst zasažených přírodními katastrofami.

Senzory vědci umisťují například do lepenky naspodu velkých palet, na kterých se přepravují například dlouhé zbraně | Foto: Martin Pařízek | Zdroj: Český rozhlas

Martin Pařízek, Ondřej Vaňura, and Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme