Chceme snížit zdravotní požadavky. Moderní armáda nepotřebuje jen superborce, ale i mozky, říká Feix
Digitalizace, komunikace a rychlost, to jsou pilíře, na kterých má podle generála Miroslava Feixe v budoucnu stát česká armáda. Společně se svým týmem sepsal její novou koncepci, kterou by do konce roku měla schválit vláda. Dokument popisuje, co mají vojáci a technika do roku 2035 umět a zvládnout. „Válka velkého rozsahu v Evropě je možná, protože už probíhá,“ vysvětluje Feix, proč je potřeba přípravy na obranu uspíšit.
Jaké největší změny v nové koncepci výstavby armády chystáte?
Největší posun je v digitalizaci, bez ní to opravdu nepůjde. Tímto směrem jsme vykročili už před pěti lety, kdy jsme v armádě založili kybernetické síly. Ale už teď je vidět, že bez digitalizace nepůjde vést bojovou činnost.
Jsme dál i v použití autonomních systémů, dejme tomu robotů, na bojišti. Chtěli bychom zkoušet celé jednotky, které by byly propojené a kde by byla spousta autonomních systémů.
Obrana země není úkol jen pro vojáky. Možnost mobilizace ze zákonů nezmizela, říká Jireš z obrany
Číst článek
Jak bude vypadat válčení budoucnosti, respektive v jakém prostředí se budou budoucí ozbrojené konflikty odehrávat?
Naše operační prostředí bude charakteristické vysokou rychlostí změn, vysokou rychlostí prolínání působení jednotlivých aktérů a sil. Bude „bez hranic“.
Samozřejmě reálné fyzické hranice zůstanou, ale případný budoucí konflikt může probíhat na celém spektru: hluboko v týlu i na předním okraji. Hranice se obecně stírají, což znamená, že civilní a vojenské aspekty operací budou ještě více splývat.
A tady v tom všem, v dynamickém, rychle se měnícím prostředí plném technologií, se budeme muset pohybovat.
Přizpůsobit se situaci
Součástí aktuálně platné koncepce výstavby armády je i analýza jejích silných a slabých stránek. Bude něco podobného i v novém dokumentu?
Ano.
Jaké silné a slabé stránky jste tam tedy uvedli?
S tímto mám konceptuální problém už tak deset let. Lidé si častokrát myslí, že nejdůležitější je analýza současného stavu, a na tom stráví neuvěřitelné množství času. Přitom důležitější je, kam chcete dojít.
Dobře, tak kam chcete dojít?
Mám k tomu takový příběh. Představte si, že armáda by byla zdechlý kůň, což v současné době není. Vezmete peníze, nakrmíte toho koně, vyhřebelcujete ho. Stane se z něj krásný kůň s lesklou srstí. Pak se rozhlédnete a zjistíte, že jste uprostřed New Yorku.
Ruská ambasáda v Česku je komunikační kanál, který chceme mít otevřený, vysvětluje diplomat Konecký
Číst článek
Takže jste věděla, že máte koně, ale vůbec jste nekoukala, co potřebujete pro situaci, ve které jste. My se potřebujeme přizpůsobovat situaci, a ne tomu, co zrovna máme na dvorku.
To je zajímavé… Takže jaká by měla být naše armáda v budoucnosti?
Bavili jsme se o rychlosti změn a technologií. Armáda budoucnosti je armáda, která je schopná válčit ve všech doménách, prostředích, ať už jde o fyzikální, kognitivní, nebo virtuální dimenzi. A všechno to dokáže rychle propojovat.
Jde hlavně o digitalizaci, sdílení dat, rychlosti přenosu, rozhodování založeném na datech a využívání technologií. Taková bude budoucnost a k tomu bychom si měli pořizovat nástroje, které tento typ válčení umožní. Nejde mít nástroje, které nejsou připojené a digitalizované.
Jak se do vašeho přemýšlení o tom, jak bude vypadat válčení budoucnosti, promítla válka na Ukrajině?
Pro mě to je obrovská aktivizace. Mysleli jsme si, že válka je sice teoreticky možná, ale tady to vidíme prakticky. Takže ano, válka velkého rozsahu v Evropě je možná, protože už probíhá.
Pro nás pro vojáky to znamená impulz připravovat se k obraně země. Je to energie, která vás žene a urychlila nám některé procesy, o kterých jsme si mysleli, že je můžeme dělat dlouho. Musíme zrychlit.
Průběh války na Ukrajině mě utvrdil v modernizaci naší armády. Pokud nebudeme modernizovat, tak máme plus minus stejnou techniku, která na Ukrajině bojuje. Výsledek případného konfliktu by vypadal stejně. A to opravdu nechcete.
Jasně a konkrétně. Česko poprvé označí Rusko a Čínu jako bezpečnostní hrozbu
Číst článek
Takže potřebujeme operační a taktické postupy, které by nedovolily to, že dojde k zaseknutí na jednom místě. Proto potřebujeme letouny, které jsou schopné proniknout skrze obranu nepřítele. Proto potřebujeme manévrové prvky, které mají datovou a kognitivní převahu, abychom věděli, kde je nepřítel, ale on nevěděl, kde jsme my.
Jestli to chápu správně, tak modernizací se podle vás v případném konfliktu vyhneme „zamrznuté“ frontě, jak ji vidíme na východě Evropy?
Principiálně ano. Když nebudeme modernizovat, tak by to dopadlo stejně. Abychom v konfliktu měli převahu nad nepřítelem, nad jakýmkoli nepřítelem v jakémkoli konfliktu, tak se NATO rozhodlo pro využití technologií.
Žádný nákupní lístek
Co konkrétního tedy v nové koncepci armády navrhujete nakoupit pro pozemní síly, vzdušné síly a tak dále?
Koncepce není nákupní lístek. Je to o tom, kam celkově chceme směřovat. Pak je ještě koncepce jednotlivých druhů sil, kde už to bude přesnější. Rozhodnutí vždy směřuje k tomu, o čem jsem mluvil na začátku, k digitalizaci, aby to mělo systémy, které jsou propojitelné s tím, co používáme v NATO.
Lidé častokrát sklouzávají k tomu, že by tam mělo být napsané, co si chceme koupit. Obecné věci tam jsou, ale už tam nebude, jakou konkrétní raketu chceme.
To jsem ani vědět nechtěla. Spíš mě zajímalo, jestli tam navrhujete takové změny, jako je například zřízení raketového vojska, které v současnosti česká armáda nemá, nebo něco podobného.
Celkové směřování je plus minus stejné. Stále chceme těžkou brigádu, která stále potřebuje bojová vozidla pěchoty a tanky. Potřebujeme taktickou nadvládu, takže potřebujeme letouny páté generace. Ale jestli to bude v roce 2027 nebo 2029 nebo jestli jich bude 50 nebo 78, to není to nejdůležitější.
Míka: Rekonstrukce čáslavského letiště vyjde na dalších deset miliard. Nákup F-35 nás ale nevysaje
Číst článek
Stanovili jsme cíle, ale necháváme to dostatečně flexibilně pro podřízené. To je třeba i rozdíl v přístupu mezi ruským a západním způsobem válčení. My necháváme podřízeným dostatek prostoru a iniciativy, protože jinak by všechno rozhodování probíhalo na úplně nejvyšším stupni, což vede k rigiditě.
Zkusím to ještě jinak. Co tedy mají umět pozemní síly, vzdušené síly a tak dále?
Hlavně spolu komunikovat.
To teď neumějí?
Je to velký problém. Zjednodušeně jde o to, aby letadlo přiletělo ve správný okamžik a hodilo bombu na správné místo. Když si vezmete vývoj válčení za posledních 80 let, tak se jednotlivé druhy sil vyvíjely vedle sebe. V 80. letech se spojovaly pozemní a vzdušné síly, Rusové to neumějí dodnes, nebo to nepředvedli.
Je to složité a teď si představte, že to děláte v několika dimenzích. To „něco navíc“ dostanete až s propojeností.
Vláda nedávno schválila nákup letounů páté generace. Budou na to navazovat nějaké další kroky, co pořídit, abychom je využili naplno?
S letounem F-35 můžete dělat všechny typy vzdušných operací, které v současné době existují. Je to ale naopak: máte digitalizovaný systém řízení a velení umožňující válčení ve všech doménách a k tomu potřebujete pátou generaci. Potřebujete datovou centrálu nebo systém řízení a k tomu si kupujete vhodné nástroje.
NATO po padesáti letech aktualizovalo plán, jak se bránit Rusku. Pomáhal s tím Opata ze speciálních sil
Číst článek
Když se začne od jednotlivých nástrojů, tak to neznamená nic. Když se mě někdo zeptá: „Co tenhle dron?“ Já řeknu: „K čemu ho máš? Jak to zapadne do mozaiky toho, jak chceme válčit?“
Samozřejmě můžete mít protivzdušnou obranu v každém městě. Ale také můžete mít letadla, která jsou schopná ničit střely za letu nebo jsou schopná ničit i odpalovací zařízení a celkově systém nepřítele.
Potřebujeme mozky
Poslední, co by mě zajímalo, jsou lidi. Aktuálně by armáda chtěla do roku 2030 mít třicet tisíc profesionálních vojáků a deset tisíc záložníků. Bude se to nějak měnit?
Plus minus to zůstává stejné. Věříme, že dokážeme na některých pozicích „ušetřit“ lidi, takže nebudeme potřebovat extrémní navýšení. Nechceme rozšiřovat počet lidí v armádě, ale schopnosti, které máme. Konkrétní číslo ještě není schválené. Nejde ale o násobné zvýšení.
Bude se nějak měnit, jaké lidi byste chtěli do armády přilákat? Například více IT specialistů?
Celkově to směřuje k částečným snížením zdravotních nároků. Třeba pro výsadkáře pořád zůstávají ty nejvyšší nároky, ale optikou výsadkářů jsme pak brali všechny ostatní. Jenže třeba u spojařů nebo u informačních a kybernetických sil nepotřebujeme až takového superborce, myšleno zdravotně a fyzicky, ale spíš potřebujeme jeho mozek.
Letouny F-35 jsou ‚game changer‘. To ale nevysvětlíte v hospodě ve třech větách, říká náčelník Řehka
Číst článek
Znamená to, že budete slevovat ze zdravotních nároků, které dnes pro vstup do armády platí?
Budeme pokračovat v tom, aby se vyladily požadavky a aby odpovídaly době a tomu, co po lidech chceme, protože jinak bychom je nikdy nenabrali. Dnes se k nám nedostanou normálně zdraví lidé jen proto, že neprošli výsadkovou vyhláškou z 80. let.
Pokud dnes zájemce o vstup do armády nedostane nejlepší zdravotní klasifikaci, tak musíte projít neuvěřitelným martyriem zdůvodňování, proč konkrétního člověka potřebujete.
Bezpečnostní a Obrannou strategii, tedy dva dokumenty, na které je Koncepce výstavby Armády ČR navázaná, už schválila vláda. Kdy očekáváte, že se i vy dočkáte schválení?
Máme jasné cíle a teď se dolaďuje průběh, jak to udělat v časoprostoru, protože zdroje nejsou neomezené. Jsme teď v procesu schvalování u nás na resortu (obrany), abychom to dále mohli předložit paní ministryni (Janě Černochové z ODS). Do konce roku bychom to chtěli mít celkově schválené.
