Národní muzeum převzalo statisíce nových exponátů, nejvíc od roku 1989

Originál rukopisu Julia Fučíka, chlebová figurka vytvořená ve vězení Antonínem Zápotockým nebo pero, kterým byla v Praze v květnu 1945 podepsána kapitulace německých vojsk. Národní muzeum dnes představuje veřejnosti unikátní exponáty s tematikou dělnického hnutí, které nově získalo do svých sbírek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pero, kterým v Praze v květnu 1945 podepsal německý vojenský velitel kapitulaci německých vojsk | Zdroj: ČTK

„Když padl komunistický režim, rozhodovalo se, co s ideologickými muzei – s Muzeem Klementa Gottwalda, V. I. Lenina nebo s Muzeem Julia Fučíka,“ říká kurátor Marek Junek z Historického ústavu Národního muzea.

„Tehdy nebyla vhodná konstelace, aby tyto sbírky přešly do státních sbírek. Tehdy vzniklo soukromé Muzeum dělnického hnutí, které v dnešní době v podstatě hledalo partnera, který by se o ty sbírky staral. A jaká jiná instituce než Národní muzeum by je měla převzít?“ vysvětluje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Národní muzeum převzalo obrovskou sbírku předmětů souvisejících s dělnickým hnutím. Unikátní exponáty přiblížil kurátor Marek Junek

Od Muzea dělnického hnutí získalo vedení Národního muzea na 700 tisíc předmětů a dokumentů, což je největší přírůstek od roku 1989. Podobná situace podle Junka nastane jednou za 40 až 50 let.

Předměty teď pracovníci převážejí do terezínského depozitáře, kde je budou popisovat a restaurovat.

„Osobně mám rád kolekci praporů, které dokumentují dělnické hnutí od poloviny 19. století až do roku 1989," přibližuje Junek. Za pozornost podle něj stojí i obrovská sbírka plakátů.

Unikátní předměty umožní odborníkům zmapovat historii dělnického hnutí v někdejším Československu. Po rekonstrukci hlavní budovy v roce 2018 vystaví Národní muzeum část exponátů nastálo.

„Až sbírku kompletně převezmeme, jsme samozřejmě schopni stanovit její pojistnou hodnotu, ale kulturně-historická hodnota je nevyčíslitelná. Přece jenom jsou to exponáty, které nějakým způsobem charakterizují české a československé dějiny 19. a 20. století,“ upozorňuje Junek.

Figurka tuláka, kterou z chlebové střídy vytvořil ve vězení pozdější prezident Antonín Zápotocký | Foto: ČTK

Filip Titlbach, msk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme