Národní muzeum převzalo statisíce nových exponátů, nejvíc od roku 1989
Originál rukopisu Julia Fučíka, chlebová figurka vytvořená ve vězení Antonínem Zápotockým nebo pero, kterým byla v Praze v květnu 1945 podepsána kapitulace německých vojsk. Národní muzeum dnes představuje veřejnosti unikátní exponáty s tematikou dělnického hnutí, které nově získalo do svých sbírek.
„Když padl komunistický režim, rozhodovalo se, co s ideologickými muzei – s Muzeem Klementa Gottwalda, V. I. Lenina nebo s Muzeem Julia Fučíka,“ říká kurátor Marek Junek z Historického ústavu Národního muzea.
„Tehdy nebyla vhodná konstelace, aby tyto sbírky přešly do státních sbírek. Tehdy vzniklo soukromé Muzeum dělnického hnutí, které v dnešní době v podstatě hledalo partnera, který by se o ty sbírky staral. A jaká jiná instituce než Národní muzeum by je měla převzít?“ vysvětluje.
Národní muzeum převzalo obrovskou sbírku předmětů souvisejících s dělnickým hnutím. Unikátní exponáty přiblížil kurátor Marek Junek
Od Muzea dělnického hnutí získalo vedení Národního muzea na 700 tisíc předmětů a dokumentů, což je největší přírůstek od roku 1989. Podobná situace podle Junka nastane jednou za 40 až 50 let.
Předměty teď pracovníci převážejí do terezínského depozitáře, kde je budou popisovat a restaurovat.
„Osobně mám rád kolekci praporů, které dokumentují dělnické hnutí od poloviny 19. století až do roku 1989," přibližuje Junek. Za pozornost podle něj stojí i obrovská sbírka plakátů.
Unikátní předměty umožní odborníkům zmapovat historii dělnického hnutí v někdejším Československu. Po rekonstrukci hlavní budovy v roce 2018 vystaví Národní muzeum část exponátů nastálo.
„Až sbírku kompletně převezmeme, jsme samozřejmě schopni stanovit její pojistnou hodnotu, ale kulturně-historická hodnota je nevyčíslitelná. Přece jenom jsou to exponáty, které nějakým způsobem charakterizují české a československé dějiny 19. a 20. století,“ upozorňuje Junek.
