Jarní senoseče každý rok nepřežijí tisíce srnčat
Jarní senoseče v České republice každoročně nepřežijí tisíce kusů mláďat divoké zvěře. Srnčata anebo zajíci, kteří se teď zdržují v porostech, totiž nestihnou utéct a jejich život skončí pod lištou sekaček. Jediným řešením je vyhánění a plašení zvěře. K tomu je však nutná souhra myslivců a zemědělců, která ne vždy funguje.
Srnky se nyní s mláďaty zdržují v porostech trávy a pícnin. Jak popisuje odborník na srnčí zvěř Pavel Scherer, matka před blížící se sekačkou dokáže utéct, srnče však už ne.
„To srnče se instinktivně přitiskne k zemi a ta kosící lišta, která je bohužel nastavená na nejnižší kosení, to srnčátko buďto přímo usmrtí, nebo zraní. Bohužel to zraněné srnče ta biologická matka už nepřijme a srnče je ponecháno na pospas osudu,“ líčí Scherer.
Ke snížení ztrát na srnčí zvěři při sečení porostů myslivci používají různé druhy plašičů. Spolehlivě funguje třeba obyčejný plátek alobalu zavěšený na provázku na tyči uprostřed pole. Důležité je pak správné načasování.
„Tyto plašičky musíme nainstalovat den před zahájením senosečí. Potom je ten efekt maximální. Další způsob, takový zastaralý, je hledání srnčat za pomoci lovecky upotřebitelných psů,“ popisuje Scherer.
Tento způsob však není tak docela účinný.
„Bohužel musím říci, že i když ten lovecký pes srnče nalezne, my ho vezmeme do rukou a odneseme do bezpečí, tak ta srna během pár hodin nebo pár desítek minut to srnče odvede do té lokality zpátky, a to je problém. My musíme docílit toho, aby ta srna sama dobrovolně si to srnče do bezpečí odvedla,“ říká Scherer.
K účinnému plašení zvěře je tak nutná spolupráce se zemědělci. Ti by měli myslivcům s předstihem hlásit čas a místo, kde se chystají k sečení. Dělají to tak třeba v Agrospolu Knínice u Boskovic.
„Jednak to ukládá zákon myslivosti, že myslivci a nájemci zemědělských pozemků se mají starat o to, aby ta zvěř tady byla, protože do té přírody patří, tak vycházíme z toho, a jednak takový ten přirozený poměr k živočišné výrobě a ke zvěři je ze strany podniku, protože vždycky tady zvěř byla, tak se jako zemědělci snažíme, aby ta zvěř tady byla,“ popisuje ředitel Ladislav Menšík.
Ne všude ale spolupráce mezi myslivci a zemědělci funguje. Jen u srnčí zvěře se tak každoroční ztráty způsobené sekačkami odhadují v celé České republice na více než 20 tisíc kusů.
