Příroda si s kůrovcem poradí lépe než člověk, míní odborníci

Spory ekologů s vedením Národního parku Šumava o kácení stromů napadených kůrovcem neberou konce. Málokdo přitom tuší, jak hmyz vlastně vypadá, jak se množí a zda je vůbec možné jeho šíření zastavit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Národní park Šumava (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Kůrovec dorůstá velikosti maximálně sedmi milimetrů a živí se lýkem nebo houbami, které lýko kolonizují,“ vysvětluje Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích.

Samička naklade vajíčka do obnažené kůry a larvy poté prorůstají pod kůrou, kde si vytvářejí chodbičky. „Smrk se proti napadení brání vylitím pryskyřice, snaží se chodbičky kůrovců zalít a tím je zadusit,“ popisuje Konvička.

Přehrát

00:00 / 00:00

O kůrovci s entomologem Martinem Konvičkou a profesorem lesního hospodářství Josefem Fantou

Cílem kůrovce je naklást do stromu co nejvíce vajíček, aby strom nestíhal zalít všechny chodby pryskyřicí a tím se nebyl schopný napadení bránit.

Entomolog také zpochybňuje smysl feromonových lapačů, tedy nádob, které škůdce lákají na vůni samičky a poté je zachytí. V současnosti totiž dokáží zachytit jen zhruba třetinu kůrovců, kteří se v okolí lapače objeví.

„Lapače vůbec nebyly vyvinuty pro potlačování kůrovce, původním cílem bylo jen monitorování jejich počtu,“ říká Konvička. Lesníci tak mohli podle počtu odchycených brouků zjišťovat, kolik jich v lese mají. Aby však lapače fungovaly stoprocentně, muselo by jich tam být stejně jako stromů, dodává entomolog.

Kůrovec napadá jen staré stromy

Podle Josefa Fanty, profesora lesního hospodářství z nizozemské Univerzity Wageningen, se kůrovec za normálních okolností šíří jen v nejbližším okolí místa, kde se vyrojí. Nesouhlasí proto s názorem, že by se tento hmyz nyní šířil výrazně rychleji než dříve.

„Kůrovec je přirozenou součástí smrkových ekosystémů. V Alpách, Karpatech či ve Skandinávii bývá dvacet až třicet procent stromů suchých, za což může nejčastěji kůrovec nebo jiné druhy hmyzu,“ říká Josef Fanta.

Na Šumavě se střetli zastánci a odpůrci kácení v národním parku | Foto: ČTK

Podle něj se však nestává, že by takové lesy hmyz zdecimoval úplně. Kůrovec totiž běžně napadá jen stromy starší osmdesáti let. „V přirozených lesích rostou smrky různého stáří, staré smrky odumřou, mladé nikoli,“ vysvětluje Fanta.

Problémem běžných hospodářských lesů je však stejný věk všech stromů. Pokud takový les kůrovec napadne, může jej zničit celý a nic mu v tom nezabrání.

Obhajobě kácení v bezzásadových zónách vedením parku proto profesor lesního hospodářství Fanta nerozumí. Lesy by si podle něj poradily se situací nejlépe samy a bez zásahů lidí. „Jde o přirozený proces a jeho smyslem je nechat vyvinout nestejnověký les, který bude proti škůdci mnohem odolnější,“ dodává profesor Fanta.

Vladimír Kroc, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme